24) Všeobecná deklarace lidských práv a svobod OSN 1948-1

článek 15  

(1) Každý má právo na státní příslušnost.  

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven své státní příslušnosti ani práva svou státní příslušnost 
změnit.  

článek 16  

(1) Muži a ženy, jakmile dosáhnou plnoletosti, mají právo, bez jakéhokoli omezení z důvodů 
příslušnoti rasové, národnostní nebo náboženské, uzavřít sňatek a založit rodinu. Pokud jde o 
manželství, mají za jeho trvání i při jeho rozvázání stejná práva.  

(2) Sňatky mohou být uzavřeny jen se svobodným a plným souhlasem nastávajících manželů.  

(3) Rodina je přirozenou a základní jednotkou společnosti a má nárok na ochranu ze strany 
společnosti a státu.  

článek 17  

(1) Každý má právo vlastnit majetek jak sám, tak spolu sjinými.  

(2) Nikdo nesmí být svévolně zbaven svého majetku.  

článek 18  

Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i 
volnost změnit své náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo víru, 

sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, vyučováním, prováděním náboženských 
úkonů, bohoslužbou a zachováváním obřadů.  

článek 19  

Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu 
pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, příjímat a rozšiřovat informace a myšlenky 
jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.  

článek 20  

(1) Každému je zaručena svoboda pokojného shromažďování a sdružování.  

(2) Nikdo nesmí být nucen, aby byl členem nějakého sdružení.  

článek 21  

(1) Každý má právo, aby se účastnil vlády své země přímo nebo prostřednictvím svobodně 
volených zástupců.  

(2) Každý má právo vstoupit za rovných podmínek do veřejných služeb své země.  

(3) Základem vládní moci budiž vůle lidu; ta musí být vyjádřena správně prováděnými volbami, 
které se mají konat v pravidelných obdobích na základě všeobecného arovného hlasovacího 
práva tajným hlasováním nebo jiným rovnocenným postupem, zabezpečujícím svobodu 
hlasování.  

článek 22  

Každý člověk má jako člen společnosti právo na sociální zabezpeční a nárok na to, aby mu byla 
národním úsilím i mezinárodní součinností a v souladu s organizací a s prostředky příslušného 
státu zajištěna hospodářská, sociální a kulturní práva, nezbytná k jeho důstojnosti a k 
svobodnému rozvoji jeho osobnosti.