EU

JEA odstraňování fyzických, administrativních a daňových překážek, které brání volnému pohybu osob, zboží, kapitálu a služeb

Fyzické překážky – hraniční kontroly na vnitřních hranicích členských států

Administrativní překážky - odlišné normy v jednotlivých členských státech, DPH, spotřební daň

Maastrichtskou smlouvou (Nizozemsko 1992/93) vznikla EU a zároveň Evropské společenství

3 pilíře EU

Smlouvy z historie unie (politické kroky) – Evropské společenství + ESUO + EHS + EURATOM

Společná zahraniční politika + bezpečnostní politika

Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – azylová, imigrační politika, spolupráce policejní, celní, soudní, od 1999 i víza, azyl a imigrace

Maastrichtem se mění EHS v Evropské Společenství (platilo jen do 2009)

Acquis platí pro celou EU

Schengenská smlouva

podepsána 1985/1995 Lucembursk o volném pohybu zboží a osob, 1997 se stala součástí EU

ČR 12/2007 – premiér Langer – vánoční dárek

Země jsou v S prostoru, ale nejsou v EU: Norsko, Švýcarsko, Island 2008

Země, které jsou v EU, ale nejsou v Schengenu: VB, Irsko

Upravuje:

Společná vízová politika vůči třetím zemím

Společná kontrola vnějších hranic EU

Společné zásady přepravy a pohyby zboží a ochrany při přepravě

Společné zásady ochrany osobních údajů

Komunitární metoda – určuje institucionální způsob fungování prvního pilíře, zde platí EK navrhuje, Rada EU rozhoduje (kvalifikovanou většinou, podle Lisa. Smlouvy 55% zemí, 65% obyvatelstva), 352 hlasů celkem, od r. 2014 změna - superkvalifikovaná většina 72% zemí a 65% obyvatelstva (návrh EK)

Pravidla hlasování v Radě EU

• Tzv. zvláštní případy: 72 % členů a 65% obyvatelstva

• Při „důležitých“ otázkách musí platit jednomyslnost

• Při návrhu vysokého představitele EU existuje tzv. blokační menšina: 4 státy a 35 % obyv.

• Počty hlasů jednotlivých zemí tedy zrušeny

• Mezivládní metoda je typická pro 2. a 3. pilíř, spočívá v systému mezivládní spolupráce, každý stát brání svoje národní zájmy

• Princip subsidiarity je přijímání rozhodnutí co nejblíže občanům EU, EU jedná pouze tam, kde je její činnost efektivnější než činnost na národní, regionální či lokální úrovní

• Amsterdamská smlouva 97/99 – zaměstnanost, občanská práva, volný pohyby osob, bezpečnost, posílení vlivu EU ve světě

• Smlouva z Nice 2001/2003 – velikost a složení EK, vážení hlasů v Radě EU, hlasování kvalifikovanou většinou, složení EP, systém zesílení spolupráce

• 2004 přijata Evropská ústava, nutná ratifikace členskými státy

• 2005 odmítnutí Ústavy ve Fr a Niz

• 2007 podepsána Lisabonská smlouva, v účinnost vstoupila až po ratifikaci všemi členskými státy, 2009 zefektivnění činnost EU

• 2008 v Irsku odmítli referendem Lisabon, 2009 opakovaně schválili

• 1999 měny 11 zemí EU byly nahrazeny eurem a jednotná měna byla uvedena na finanční trhy, od této chvíle za měnovou politiku začala odpovídat ECB – Frankfurt nad Mohanem (Řecko až 2001)

• 2002 obyvatelé začali používat mince a eurobankovky

• Euromince – lícová strana je společná, rubová národní

• V eurozóně nejsou VB, Dánsko, Švédsko

• Z „nových“ členů euro mají Slovensko 2009, Slovinsko 2007, Malta, Kypr 2008, Estonsko 2011, Lotyšsko 2014, Litva 2015

• Mikro-státy, které nejsou v EU a mají euro: Monako, San Marino, Andorra, Vatikán, Kosovo, Černá Hora

• jednotlivé vstupy:

  • zakládající země 1952: země Beneluxu + Francie + Německo + Itálie

  • 1. rozšíření 1973: VB, Irsko, Dánsko (Norové v referendu odmítli) – 9 členů

  • 2. Rozšíření 1981: Řecko - 10

  • 1986: Španělsko, Portugalsko - 12

  • 1995: Rakousko, Finsko, Švédsko - 15

  • 2004: Evropská 10: ČR, Slovensko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta - 25

  • 2007: Bulharsko, Rumunsko - 27

  • 2013: Chorvatsko - 28