Jednotný vnitřní trh

Volný pohyb může být omezen:

• u činností spjatých s výkonem veřejné moci, které mohou být vyhrazeny pouze státním příslušníkům domovského státu

• z důvodu veřejného pořádku

• z důvodu veřejné bezpečnosti

• z důvodu ochrany zdraví

• činnost vyhrazená státním příslušníkům domovského státu

• pracovníci ve veřejné správně – členské státy mají právo vyhradit některé akty pouze svým občanům (např. cizí lékař nebude připuštěn k vydání úmrtního listu, advokát, jenž je členem advokátní komory hostitelského státu, nebude moci být zvolen do jejich řídících orgánu, neboť ty mají disciplinární pravomoc přímo vyplývající ze zákona o advokacii)

• omezení z důvodu veřejného zdraví, veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti

• zápis v trestním rejstříku nesmí být důvodem k odepření vstupu na území jiného státu

• rozhodnutí o omezení vstupu musí vzít v úvahu výhradně osobní chování jedince

• každá osoba, které se omezení pohybu dotklo, má právo obrátit se na soud, aby rozhodnutí správního orgánu o vyhoštění nebo zákazu vstupu přezkoumal (po dobu soudního projednávání sporu však nemá právo setrvat na území členského státu, kam ji byl vstup zakázán)

Schengenská dohoda

• dohoda o schengenském prostoru – území států, na jejichž společných hranicích nejsou vykonávány hraniční kontroly a které chybějící hraniční kontroly vyvažují komplexně pojatým systémem opatření v mnoha oblastech

• hranice je možné překračovat na jakémkoliv místě a v kteroukoli denní či noční hodinu

• ochrana hranic se soustředí na tzv. vnější schengenské hranice (pozemní hranice, mezinárodní letiště a mořské přístavy) a je doprovázena úzkou spoluprací členských států v policejních, justičních, vízových a dalších záležitostech včetně přísných pravidel ochrany osobních údajů

• dohoda byla podepsána v roce 1985 v Schengenu (Lucembursko) představiteli 5 států (Německo, Francie, Belgie, Lucemburska, Nizozemska)

• dalších 10 let od podpisu trvalo, než dohoda nabyla účinnosti

• cíl schengenské spolupráce byl dosažen v březnu 1995, kdy se otevřel schengenský prostor volného pohybu bez kontroly na vnitřních hranicích pro sedm států EU (k prvním pěti se připojilo Španělsko a Portugalsko)

• v následujících letech se připojovaly další státy (Rakousko, Itálie, Řecko, Finsko, Švédsko, Dánsko, Norsko, Island)

• ČR se stala součástí schengenského prostoru 21. prosince 2007

• spolu s ČR se schengenský prostor rozšířil o dalších osm zemí (Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maltu)

• počet schengenských států vzrostl na 24 členů

• rozšířením schengenského prostoru ulehčilo cestování po Evropě

Schengenské standardy zajišťují ochranu společného prostoru

• aby zavedení volného pohybu osob nevedlo k vzestupu kriminality, přílivu nelegálních migrantů a celkovému snížení úrovně bezpečnosti, bylo třeba zavést řadu opatření, které kompenzovaly zrušení kontrol na společných hranicích

• nejdůležitější kompenzační opatření byla přijata především v těchto oblastech: