Listina základních práv a svobod
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
LZPS:
(Charakteristika osobních a osobnostních práv).
Listina základních práv a svobod
Spolu s Ústavou tvoří Ústavní pořádek ČR.
LZPS obsahuje základní práva a svobody.
Má nejvyšší právní sílu.
Má 44 článků, které jsou členěny do 6 hlav.
16. prosince 1992 prohlásilo předsednictvo České národní rady Listinu za součást ústavního pořádku ČR.
Vývoj LZPS:
Vychází z Deklarace lidských práv.
Základními body byly:
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech, jsou obdařeni rozumem a mají jednat v duchu bratrství
Po roce 1989 vychází nová koncepce – Listina základních práv a svobod, ústavní zákon ČSFR.
Preambule:
Úvodní článek, který předchází samotnému textu LZPS
Zdůrazňuje přirozená práva člověka, práva občana a svrchovanost zákona.
Hlava 1. – Obecná ustanovení:
Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.
Vymezuje základní zásady, ze kterých lidská práva vycházejí.
Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat na náboženská vyznání.
Hlava 2. – Hlavní práva a základní svobody:
Oddíl první – Základní lidská práva a svobody:
Každý je způsobilý mít práva.
Každý má právo na život.
Je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí.
Každý má právo vlastnit majetek.
Občan nesmí být vyhoštěn ze své země.
Oddíl druhý – Politická práva a svobody:
Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
Cenzura je nepřípustná.
Zaručeno je petiční, shromažďovací a sdružovací právo.
Hlava 3. – Práva národnostních a etnických menšin:
Příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu.
Občanům tvořícím národní nebo etnické menšiny se zaručuje všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se
v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon.
Hlava 4. – Hospodářská, sociální a kulturní práva:
Právo na svobodnou volbu povolání.
Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.
Právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací.
Právo na vzdělání.
Právo na stávku.
Právo na ochranu zdraví.
Hlava 5. – Právo na soudní a jinou právní ochranu:
Každý se může domáhat svého práva.
Každý má právo odepřít výpověď.
Všichni účastníci jsou si v řízení rovni.
Zákon stanoví, které jednání je trestný čin a jaký trest se ukládá.
Jen soud rozhoduje o vině a trestu.
Obviněný má právo hájit se sám nebo prostřednictvím svého obhájce.
Hlava 6. – Ustanovení společná:
Vysvětluje, kdo je občan.
Zajišťuje cizincům v zemi rovnoprávnost práv a svobod tam, kde nejsou vázány na státní občanství.
Zavazuje republiku poskytnout azyl cizincům.
Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy
a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám
v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku.