Obcanske pravo C

1) vlastnické právo – charakteristika, obsah, způsoby nabývání; spoluvlastnictví – charakteristika, způsoby vzniku a zániku, spoluvlastnický podíl

VLASTNICKÉ PRÁVO

Vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. Vlastnické právo je

subjektivní právo vlastníka k jeho vlastnictví. Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích

právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastník nakládá se svým vlastnictvím

volně, přímo a svou mocí, která je nezávislá na moci kohokoliv jiného. Vlastník má právo věc držet

(mít ji ve své faktické moci), užívat, požívat její plody a užitky (plody stromů, mláďata zvířat) a s věcí

nakládat (disponovat – např. prodat, pronajmout). Může ji také neužívat, zničit, spotřebovat, opustit.

Vlastnické právo není neomezené – vlastník je omezen právy jiných osob.

Způsoby nabývání vlastnického práva

1) přivlastnění

Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na

přivlastnění věci. Movitá věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu

nepatří. Opuštěná věc je taková, kterou její vlastník opustí s úmyslem již nebýt jejím vlastníkem.

Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svobodě

(ve volné přírodě). Divoké zvíře může být zajato – pak se stává vlastnictvím toho, kdo ho zajal. Zajaté

zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile získá svobodu a jeho vlastník ho bez prodlení a soustavně

nestíhá nebo nehledá ve snaze ho znovu zajmout. Zvíře chované v zoologické zahradě a ryba

v rybníku bez pána není. Volně žijící bezobratlí i obratlovci, i když se zdržují na něčím pozemku,

nejsou vlastnictvím vlastníka pozemku. Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po

dobu tří let, má se za to, že ji opustil. Byla-li movitá věc, která pro vlastníka měla zřejmě jen

nepatrnou hodnotu, zanechána na místě přístupném veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího.

Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil.

Nález

Kdo najde ztracenou věc, nesmí si ji přivlastnit. Vlastník věci totiž pozbyl jen její držbu, nikoliv

vlastnické právo. Ztracená věc musí být vrácena tomu, kdo ji ztratil. Není-li to možné, musí být nález

oznámen obci, kde byla ztracená věc nalezena. Obec pak oznámí nález věci způsobem v místě

obvyklým. Nalezená věc musí být uschována – u obce nebo u nálezce. Pokud se vlastník věci do roka

přihlásí, věc se mu vydá. Nepřihlásí-li se vlastník do roka, věc má u sebe nálezce s tím, že ji musí

vrátit vlastníkovi, pokud by se o ní přihlásil. Pokud se vlastník nepřihlásí do tří let od nálezu, stane se