OTÁZKA Č. 17 - VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU, ÚČASTNÍCI, ODPOVĚDNOST

• Zaměstnanec hradí škodu v plné výši

• Způsobení škody nemusí být zaměstnanci dokázáno

NESPLNĚNÍ POVINNOSTÍ K ODVRÁCENÍ ŠKODY

• Případ, kdy zaměstnanec nezakročí proti škodě, která hrozí zaměstnavateli

• Zaměstnanec hradí vzniklou škodu až do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku

• Musí mu to být dokázáno

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu

1. OBECNÁ

2. ZVLÁŠTNÍ

Obecná

• Zaměstnavatel je odpovědný za škodu, která vznikne zaměstnanci při výkonu práce nebo v souvislosti s výkonem práce

• Předpokladem odpovědnosti je porušení povinností zaměstnavatele

Výše náhrady škody

• Zaměstnavatel hradí škodu v plné výši

Zvláštní

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU NA ODLOŽENÝCH VĚCECH

• Vztahuje se na věci, které se běžně nosí do práce (oblečení, boty, kabelka, mobil, přiměřená hotovost, …)

• Podmínka odpovědnosti

• Zaměstnanec si musí věci odložit na místo k tomu určené (šatna, skřínka)

• Musí se jednat o běžné věci

• Výše náhrady škody – do 10 000 Kč

ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU VZNIKLOU PŘI ODVRACENÍ ŠKODY

• Jestliže zaměstnanec odvrací škodu, která hrozí zaměstnavateli, a přitom vznikne zaměstnanci škoda, zaměstnavatel je za ni odpovědný a musí ji nahradit v plné výši

ODPOVĚDNOST ZA PRACOVNÍ ÚRAZ NEBO NEMOC Z POVOLÁNÍ

• Pracovní úraz – úraz, který zaměstnanec utrpěl při výkonu práce nebo v souvislosti s výkonem práce (uklouznutí na schodech, …)

• Nemoc z povolání – nemoc, která vznikla v důsledku dlouhodobého působení nepříznivých pracovních podmínek na zaměstnance

Druhy náhrady škody

• Náhrada ušlého výdělku

• Náhrada věcné škody (rozbité brýle)

• Náklady na léčení (koupě vozíku)

• Bolestné a ztížení společenského uplatnění (oslepnutí)

  • Bolestné – stanovuje lékař

  • Ztížení společenského uplatnění – stanovuje revizní lékař

Každý zaměstnavatel musí být pojištěn pro případ pracovního úrazu a nemoci z povolání