Principy a cíle EU a základy práva

Principy a cíle EU a základy práva

Spolupráce států před vznikem prvního evropského společenství

Před vznikem prvního evropského společenství státy spolu nespolupracovali. Státy mezi sebou vedli časté a krvavé války. Obyvatelé Evropy chtěli zabránit častým válkám a kladli
si za cíl vytvořit mírové soužití evropských států. V roce 1950 začíná hospodářské a politické
sjednocování evropských zemí v rámci Evropského společenství uhlí a oceli, jehož cílem je zajistit trvalý mír

Princip supranacionality= nadstátnosti

- supranacionalita je nová metoda integrace

- Evropské společnství je vybudováno na supranacionálním (nadstátním) principu

- státy jsou si navzájem rovny

- je v rozporu se zásadou svrchované rovnosti států

- stát se členem nadstátní organizace stává dobrovolně – na základě mezinárodní smlouvy (přenese část svých svrchovaných práv na tuto organizaci)

- Organizace s vlastní svrchovaností stojí nad členskými státy – vybavena určitými pravomocemi vůči těmto státům

Znaky supranacionality :

1) Společenství nejsou pouhým souhrnem členských států – mají vlastní zájmy a vůli projevovanou svými orgány s autonomním postavením – tato vůle se vytváří buď nezávisle na členských státech (Komise, ESD) či na principu většiny (Rada) a vůli členských států, které jsou rozhodnutími vázány

2) pravomoci v legislativní, výkonné a soudní moci nevykonává stát, ale EU a to v těch oblastech, kde došlo k delegaci,

3) orgány EU tvoří normy, které jsou samostatným a svébytným systémem práva

4) bezprostřední závaznost takového práva a rozhodnutí – většina aktů je právně závazná, při většinovém hlasování se stát musí podřídit i když nesouhlasí

5) bezprostřední použitelnost aktů pro vnitřní poměry tzv. direct effect

6) adresáty norem jsou PO i FO na území členských států

7) realizace soudní ochrany přísluší Evropskému soudnímu dvoru, vnitrostátní soudy aplikují právo EU také

8) finanční samostatnost, vlastní zdroje příjmů, rozsáhlá autonomie (narozdíl od OSN)

• Princip subsidiarity

chrání pravomoc členských států rozhodovat o opatřeních a přijímat je, a opravňuje Unii jednat, nemůže-li být cílů zamyšlené činnosti „z důvodu jejího rozsahu či účinků“ uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie

- Obecným cílem zásady subsidiarity je zajistit určitý stupeň nezávislosti orgánů, které jsou podřízené vyššímu orgánu, a to zejména pokud jde o místní orgány podřízené ústředním orgánům. Pravomoci jsou tedy rozděleny mezi různé úrovně orgánů (správní celky, regiony)

- V rámci Evropské unie je zásada subsidiarity kritériem pro výkon nevýlučných pravomocí Unie. Vylučuje zásah Unie, pokud nějakou záležitost mohou účinně upravit členské státy na celostátní, regionální nebo místní úrovni, a Unii opravňuje k výkonu pravomoci, pokud členské státy nemohou uspokojivě dosáhnout cílů zamýšlené činnosti a pokud může mít opatření na unijní úrovni přidanou hodnotu.