Principy a cíle EU a základy práva

- Politika ochrany spotřebitele:

Cílem politiky je zajistit spotřebitelům v rámci jednotného trhu stejně vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti. Politika se zaměřuje na ochranu zdraví, bezpečnost a zájmy konzumentů, prosazuje společný přístup k zákazníkům a práva na informace

- Vzdělání a kultura:

Kultura: Evropská unie se snaží zachovat společné kulturní dědictví Evropy a zpřístupnit ho ostatním. Zároveň podporuje a propaguje umělecké a tvůrčí odvětví

Vzdělání: Každý členský stát EU si vytváří vlastní politiku vzdělávání a odborné přípravy, nicméně EU pomáhá v tom, aby si členské státy stanovily společné cíle a sdílely osvědčené postupy.

- Společná rybolovná politika:

Je zaměřena na zajištění rybolovné produkce, rozvoj rybolovu a ochranu životního prostředí

- Azylová a přistěhovalecká politika:

Má za cíl koordinovat imigraci ze třetích zemí do členských států Evropské unie.

II. pilíř - Společná zahraniční a bezpečnostní politika

Zahraniční politika: - Spolupráce v zahraniční politice

- Dodržování míru

- Volební pozorovatelé

- Lidská práva

- Demokracie

- Rozvojová pomoc

Bezpečnostní politika: - Evropská bezpečnostní politika

- Evropské síly rychlé reakce

- Odzbrojování

III. Policejní a justiční spolupráce

- Pašování drog a obchod se zbraněmi

- Obchod s lidmi

- Terorismus

- Zločiny proti dětem

- Organizovaný zločin

- Korupce

• 2. Základy komunitárního práva EU (I. pilíř)

Primární legislativa

- nejvyšší pramen práva Evropské unie

- stojí na vrcholu evropského právního řádu

- obsahuje zakládající smlouvy (Smlouva o Evropské unii; Smlouva o fungování EU); protokoly a přílohy ke smlouvám, smlouvy o přistoupení členských států do EU

- smlouvy upravují: - rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy

- definují proces rozhodování a legislativní proces

- pravomoci orgánů EU a rozsah jejich činnosti

Sekundární legislativa

- skládá se z jednostranných aktů a dohod

- cíle stanovené ve svých smlouvách naplňuje Evropská unie pomocí několika druhů právních aktů. Některé z nich mají právní závaznost, jiné nikoli. Některé se týkají všech zemí Unie, jiné jen některých

- právní akty:

1. Nařízení - právně závazné, platí v celém rozsahu v celé E; například, když chtěla EU zavést společné záruky na zboží dovážené ze zení mimo EU, Rada přijala v této věci nařízení

2. Směrnice - závazné, právní akt stanovující cíl, který musejí všechny země EU splnit; je na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou; Př.: Směrnice EU o právech spotřebitelů, která posiluje práva spotřebitelů v celé EU, například tím, že eliminuje skryté poplatky při nakupování na internetu, prodlužuje lhůtu, ve které mohou spotřebitelé odstoupit od kupní smlouvy