Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Podstata, znaky a formy moderniho statu

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

10. Podstata, znaky a formy moderního státu PODSTATA MODERNÍHO STÁTU Stát je základní formou politické organizace společnosti. Současný moderní stát je výsledkem vývoje posledních pěti století. Je výsledkem rozkladu stavovských společností a překonáním absolutních monarchií. Po druhé světové válce se moderní stát transformoval do podoby demokratického státu. V němž se státní moc omezila právnickými i politickými pravidly a stát skládá účty občanům. Občané jsou vybaveni politickými právy, mají přístup k nezávislým soudům a mohou se podílet na činnosti státu prostřednictvím voleb, referend, politických stran a společenských organizací. ZNAKY MODERNÍHO STÁTU Moderní stát se vyznačuje těmito znaky: 1) ÚSTAVNÍ STÁT = jednoduchý právní řád, na jehož vrcholu stojí sjednocující základní zákon - ústava (konstituce) 2) PRÁVNÍ STÁT = právní normy stanoví pravidla chování společnosti, jednotlivců i jejich sdružení, ale i státu samotného 3) DEMOKRATICKÝ STÁT = tvorba právních norem není libovolná. Stát, který má monopol na tvorbu práva a jeho aplikaci uznává určité zásady a principy, jimiž je při tvorbě zákonů vázán. 4) LEGITIMNÍ STÁT = moc je vykonávána na základě souhlasu společnosti projeveného demokratickým způsobem přímo (referendum) nebo prostřednictvím zastupitelských orgánů vzešlých z demokratických voleb 5) DAŇOVÝ STÁT = prostředky na svou činnost získává na základě zákonem stanovených daní 6) SOCIÁLNÍ STÁT = stát nepoužívá jen donucovací prostředky, ale je sám prostředníkem dalšího rozvoje společnosti, problémem každého moderního státu je míra jeho sociálnosti 7) Stát disponuje rozvinutým státním aparátem a soustavou státních orgánů, které zajišťují jeho základní funkce, tzn. legislativní (zákonodárnou), exekutivní (výkonnou) a justiční (soudní). 8) Stát chrání společnost i jednotlivce a uznává, že je třeba chránit jednotlivce i před státem samotným (znak právního státu). PRÁVNÍ STÁT Moderní demokratický stát musí být současně i právním státem. Znaky právního státu: 1) V systému společenských pravidel chování a jednání jsou určující právní normy jako všeobecně závazné, nikoli normy politické či ideologické. 2) V systému právních norem má největší váhu ústava, potom zákony a teprve pak podzákonné prováděcí předpisy. 3) Politické strany a stát jsou od sebe odděleny a je vymezeno, co dělá stát a co společnost. Stát může dělat to, co jí zákon dovoluje a může to dělat jen způsobem, který je vymezen zákonem. Naopak občan může konat vše, co není zákonem zakázáno a stát občanovi odpovídá za škodu způsobenou porušením zákona ze strany státu. 4) Formy sdružování občanů nejsou omezeny. Moc v právním státě lze získat jen volbou občanů ve zvolených volbách s neomezenou účastí politických stran. Registrace v ministerstvu vnitra, kdy ministerstvo porovná s ústavou a pokud nejsou v rozporu, zaregistruje ji. 5) Ústava a zákony neumožňují možnost totalitarismu a monopolu moci. Existuje účinný systém kontroly nositelů státní moci a vzájemná kontrola nositelů moci zákonodárné, výkonné a soudní. 6) Soudy jsou nezávislé což je zajištěno způsobem ustanovování soudců do funkce délkou funkčního období, způsobem financování soudnictví a rozhodováním soudů výlučně na základě zákonů a ústavy. 7) Právní stát je současně demokratickým, protože uznává základní hodnoty, jako je svrchovanost lidu, humanismus, vzájemnou kontrolu nositelů moci, přirozená lidská a občanská práva. 8) Právní stát dodržuje své mezinárodní závazky včetně mezinárodního standardu lidských práv a základních svobod. 9) Právo je chráněno ústavním soudnictvím. Občan má možnost odvolat se v případě porušení svých základních práv i proti zákonodárci k Ústavnímu soudu. 10) Právo v právním státě musí být vždy legální a legitimní a prostředí, ve kterém se uplatňuje musí být svobodné. FORMY MODERNÍHO STÁTU Vedle podstaty je důležitá i forma, realizace státní moci. Ze sociologického hlediska můžeme formu státu (způsob uplatňování moci) považovat za rozhodující kritérium vztahů občanů a státu. Z tohoto pohledu existují dvě základní formy státu: monarchie a republika. Toto členění má původ u Nicolo Machiavelliho, který vychází z představ anglického filozofa Aristotela, který rozlišil formu státu podle počtu vládnoucích osob: a) monarchie - 1 b) aristokracie - několik c) demokracie - všichni oprávnění TYPY MONARCHIE: 1)absolutní monarchie Nejvyšší moc patří panovníkovi, který hypoteticky vykonává veškeré státní funkce - moc zákonodárnou, výkonnou i soudní. Pro jejich výkon se sice vytváří státní orgány, ale ty ho nijak právně neomezují, tzn. že panovník má vždy poslední slovo. 2) konstituční monarchie Panovník je omezen ústavou, kterou přijímá jiný orgán než sám panovník, dříve stavovský sněm. 3) parlamentní monarchie Nejvyšší moc má parlament, přičemž panovník se potupně proměňuje v tzv. nominální hlavu státu, která reprezentuje stát jen navenek, ale nemá žádné faktické pravomoci nebo jen pravomoci minimální, např. Velká Británie. REPUBLIKA: V minulosti byla republika kladena do protikladu k monarchii, protože ztělesňovala demokratické ideály. Hlava republiky - prezident je volený a nemá žádná osobní privilegia. Je volen zpravidla na omezenou dobu a může být ustaven do funkce zpravidla jen ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích. V republice zajišťují demokratickou moc tři pilíře: a)parlament -má zákonodárnou (legislativní) a kontrolní moc. Význam parlamentu je v tom, že zákony, které přijímá, jsou všeobecně závazné. Platí jak pro občany, tak i pro stát a jeho orgány. b) vláda -řídí vnitřní a zahraniční politiku státu a v jejím čele je předseda vlády (premiér, kancléř). V ČR je součástí exekutivy i prezident. Funkci předsedy vlády může vykonávat i prezident. c) soudy -systém nezávislého soudnictví je zastřešen Nejvyšším soudem, Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem. V současné době rozlišujeme dva typy republik: 1) prezidentská republika Je typická pro USA, Francii a Rusko. Výkonnou moc zajišťuje prezident a jím jmenovaní a jemu odpovědní tajemníci (

Témata, do kterých materiál patří