Podstata, znaky a formy moderniho statu

5) Ústava a zákony neumožňují možnost totalitarismu a monopolu moci. Existuje účinný systém kontroly nositelů státní moci a vzájemná kontrola nositelů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

6) Soudy jsou nezávislé což je zajištěno způsobem ustanovování soudců do funkce délkou funkčního období, způsobem financování soudnictví a rozhodováním soudů výlučně na základě zákonů a ústavy.

7) Právní stát je současně demokratickým, protože uznává základní hodnoty, jako je svrchovanost lidu, humanismus, vzájemnou kontrolu nositelů moci, přirozená lidská a občanská práva.

8) Právní stát dodržuje své mezinárodní závazky včetně mezinárodního standardu lidských práv a základních svobod.

9) Právo je chráněno ústavním soudnictvím. Občan má možnost odvolat se v případě porušení svých základních práv i proti zákonodárci k Ústavnímu soudu.

10) Právo v právním státě musí být vždy legální a legitimní a prostředí, ve kterém se uplatňuje musí být svobodné.

FORMY MODERNÍHO STÁTU

Vedle podstaty je důležitá i forma, realizace státní moci. Ze sociologického hlediska můžeme formu státu (způsob uplatňování moci) považovat za rozhodující kritérium vztahů občanů a státu. Z tohoto pohledu existují dvě základní formy státu: monarchie a republika. Toto členění má původ u Nicolo Machiavelliho, který vychází z představ anglického filozofa Aristotela, který rozlišil formu státu podle počtu vládnoucích osob: a) monarchie - 1

b) aristokracie - několik

c) demokracie - všichni oprávnění

TYPY MONARCHIE:

1) absolutní monarchie

Nejvyšší moc patří panovníkovi, který hypoteticky vykonává veškeré státní funkce - moc zákonodárnou, výkonnou i soudní. Pro jejich výkon se sice vytváří státní orgány, ale ty ho nijak právně neomezují, tzn. že panovník má vždy poslední slovo.

2) konstituční monarchie

Panovník je omezen ústavou, kterou přijímá jiný orgán než sám panovník, dříve stavovský sněm.

3) parlamentní monarchie

Nejvyšší moc má parlament, přičemž panovník se potupně proměňuje v tzv. nominální hlavu státu, která reprezentuje stát jen navenek, ale nemá žádné faktické pravomoci nebo jen pravomoci minimální, např. Velká Británie.

REPUBLIKA:

V minulosti byla republika kladena do protikladu k monarchii, protože ztělesňovala demokratické ideály. Hlava republiky - prezident je volený a nemá žádná osobní privilegia. Je volen zpravidla na omezenou dobu a může být ustaven do funkce zpravidla jen ve dvou po sobě jdoucích funkčních obdobích. V republice zajišťují demokratickou moc tři pilíře:

a) parlament - má zákonodárnou (legislativní) a kontrolní moc. Význam parlamentu je v tom, že zákony, které přijímá, jsou všeobecně závazné. Platí jak pro občany, tak i pro stát a jeho orgány.

b) vláda - řídí vnitřní a zahraniční politiku státu a v jejím čele je předseda vlády (premiér, kancléř). V ČR je součástí exekutivy i prezident. Funkci předsedy vlády může vykonávat i prezident.