Právní vztahy

U právního jednání musí být dána jednota dvou složek a to vůle (vnitřně) a projevu vůle (navenek).

Vůli lze projevit:

- výslovně ústně

- výslovně písemně (listinné, elektronické)

- konkludentně (mlčky) – roztrhání závěti, kývnutí hlavy apod.

Náležitosti právních jednáni: jedná se o náležitosti

a) subjektu (právní osobnost a svéprávnost)

b) náležitosti vůle:

1) skutečnost – neexistuje – li vůle, pak ani jednání neexistuje (vůle vynucená fyzickým násilím nebo vedení ruky při podpisu smlouvy)

2) svoboda – svoboda vyloučena u přinucení k jednání hrozbou tělesného či duševního násilí vyvolávajícího vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí a k osobním vlastnostem toho, jemuž je vyhrožováno, důvodnou obavu jednající osoby (na rozdíl od chybějící skutečnosti vůle, tak zde je vůle projevována, je zde možnost volby, ale je deformována daným přinucením)

3) vážnost - není dána vážnost, když jednající nechce vyvolat právní následky (ve hře, žert, při výuce apod.)

4) absence omylu – pokud někdo jednal v omylu o rozhodující okolnosti a byl – li v omyl uveden druhou stranou, pak je jednání neplatné

c) náležitosti projevu vůle – srozumitelnost, určitost, popř. forma

- projev je nesrozumitelný, pokud je nejasně vyjádřen jeho obsah a ani pomocí výkladu nelze zjistit pravou vůli účastníků

- neurčitost projevu se týká jeho obsahové stránky, kdy je srozumitelný, ale neurčitý (např. návrh na přenechání určité věci – otázka, zda se zamýšlelo darovat nebo prodat – je třeba odstranit výkladem, pokud to nelze, k jednání se nepřihlíží)

- forma – může být vyžadována písemná, pokud není povinná forma dodržena, je jednání neplatné

d) náležitosti předmětu

- možnost – např. nelze prodat modré z nebe

- dovolenost – dovoleno je vše, co není zákonem zakázáno, a zakázáno je to, co

- odporuje zákonu, pokud to účel a smysl zákona vyžaduje

- se příčí dobrým mravům

Právní odpovědnost – zvláštní forma právního vztahu, kdy na základě porušení určité primární právní povinnosti (stanovené či smluvně sjednané) některým subjektem práva dochází v důsledku toho ke vzniku nové – sekundární povinnost sankční povahy ( je to tedy povinnost strpět následky, které předvídá právní norma nebo smlouva za porušení právní povinnosti)

Rozlišujeme odpovědnost:

• subjektivní – s ohledem na zavinění

• objektivní – bez ohledu na zavinění (odpovědnost provozovatele restaurace za odložené věci)

Právní delikty - porušeni či nesplnění právní povinnosti, mohou byt veřejnoprávní (trestný čin, přestupek apod.) nebo soukromoprávní (odpovědnost za škodu, za vadu věci apod.)

prvky deliktu: o, os,s,ss

Promlčení – nastává, jestliže právo nebylo vykonáno v promlčecí době, subjektivní právo ani nárok nezanikají, jen se oslabují v tom smyslu, že jejich uplatnění a vymáhání pomocí státních orgánů je vyloučeno, pokud povinný subjekt vznese námitku promlčení (právo zůstává ale je nevynutitelné)