Vlastnické právo - Vlastnictví, spoluvlastnictví, společné jmění manželů

Vlastnické právo:

(Vlastnictví, spoluvlastnictví,

společné jmění manželů).

Vlastnické právo

Je souhrn právních norem, které upravují vlastnické vztahy.

Vlastnická triáda:

• Držet

• Požívat, užívat

• Nakládat (disponovat)

Držet:

Znamená to mít věc u sebe, což je předpokladem aby vlastník mohl vykonávat další dílčí práva.

Užívat:

Využívat vlastnosti věcí k uspokojení svých potřeb, ale také naopak neužívat ji, nechat ji neopotřebovanou, nechat ji zkazit.

Požívat:

Brát z ní plody, užitky (přínosy) = výnosy z polí, plody stromů, mláďata zvířat, úroky z vkladů, apod.

Nakládat (disponovat):

Rozhodovat o jejím osudu (můžeme ji smluvně přenechat do nájmu, půjčit jim darovat, vyměnit ji za jinou = dáváme tím najevo, že již nechceme být jejím vlastníkem). Můžeme ji opustit, nebo dokonce zničit.

Vlastník:

Je oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi. Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti.

Vlastnictví:

Právní titul, který představuje nejvyšší a úplnou moc nad věcí.

Vyvlastnění:

Vyvlastnit lze věc, nebo vlastnické právo omezit ve veřejném zájmu na základě zákona na náhradu pokud účelu nelze dosáhnout jinak.

Nabývání vlastnictví:

• Je právní skutečnost, na jejímž základě dochází ke vzniku vlastnického práva.

• Ve vlastnickém právu neexistuje věc bez vlastníka, kromě určitých výjimek (např. Přírodní bohatství → to nelze prodat, vyvlastnit apod.).

Osoba se stane vlastníkem:

1. Smlouvou:

• Převod vlastnického práva (kupní, darovací smlouva, dohoda o zrušení podílového spoluvlastnictví, nájemní smlouva, pronájmová smlouva.

1. Děděním:

• Přechod vlastnického práva – můžeme dědit ze zákona, ze závěti, nebo současně z obou.

1. Na základě jiných skutečností stanovených zákonem:

• Originálně – původní nabytí věci, která předtím nebyla ve vlastnictví žádné osoby. Např.: zpracováním, vydržením (u movité 3 roky, u nemovité 10 let).

1. Rozhodnutím státního orgánu:

• Případy restitucí, např.: rozhodnutí soudu když se ruší spoluvlastnictví, nebo vyvlastnění.

Nabití vlastnického práva:

• Rozhodnutím státního orgánu: Je to dnem v něm určený, nebo právní moc.

• Na základě smlouvy: U movitých věcí převzetím věci. U nemovitých věcí dnem vkladu věci do katastru.

Vlastnické právo je chráněno:

• Listinou základních práv a svobod –

• Občanským zákoníkem –

• Trestní zákon, trestní řád –

Zánik vlastnického práva:

1. Z vůle vlastníka:

• Převedení vlastnickou smlouvou (např. Kupní, darovací, …)

• Spotřebováním

• Zničením

• Vědomým opuštěním věci

1. Proti vůli vlastníka (rozhodnutím státním orgánem):

• Vyvlastněn

• Ztrátou věci

• Vydržením

• Zánikem věci

• Smrtí vlastníka

Spoluvlastnictví:

Je to vlastnictví jedné věci v rukou více osob