10. Stavy vědomí - bdělost a sebeuvědomování

10. Stavy vědomí – bdělost a sebeuvědomování

John Locke – vědomí je vnímání je vlastní duševní činnosti včetně myšlenek, pocitů, vjemů a počitků

William James – vědomí je vývojově podmíněno = zvyšuje šanci na přežití, umožňuje provádět činnosti v mysli, pružně se přizpůsobuje prostředí

- vědomí je osobní, selektivní (výběrové), stále probíhající a stále se měnící

- selektivní – nejvyšší priritu mají události důležité pro přežití – Maslowowa hierarchie potřeb

- vnější rozměr (monitoruje okolí) X vnitřní rozměr (vlastní myšlenky, pocity, představy)

- vědomí lze chápat dvojím způsobem: vědomí jako bdělost / vědomí o vědomí = sebeuvědomování

- vědomí a jáství (= sebeuvědomování) - vzájemně podmíněno, oboje vytvářeno množstvím mozkových systémů

- např. koktejl-party jev – “nevnímám“ hovor za mnou, dokud nepadne mé jméno = tzn., že vědomí je úzce provázáno s jástvím

- jáství (sebeuvědomování, vědomí o vědomí) – u dětí se začíná vyvíjet od 18. měsíce života (poznávají se v zrcadle, účastní se symbolické hry, začínají užívat psychologické termíny týkající se tužeb)

- vědomí a hemisféry = split brain fenomén (dva mozky v jednom těle – přetětí corpus callosum – různé schopnosti zpracování různých informací

- vědomí a představy pohybu = při představách 80% mozkových obvodů činných ze 100%, které jsou činné při skutečných pohybech – využití v tréninku sportovců

- sledování (monitoring) - je součástí vědomí, zpracovávání informací z prostředí

- díky němu jsme si vědomi toho, co se děje v našem okolí i v našem těle

- ovládání (řízení) - funkce našeho vědomí, plánování, zahajování a řízení našich činů

- rozhodnutí musí být koordinována s událostmi kolem nás

- časté provádění aktivit vede k tzv. automatizaci činností (řízení auta, hra na klavír…)

- předvědomé vzpomínky - jsou vzpomínky dostupné našemu vědomí

- jsou vyvolány, jsou-li potřeba (např. znalost významu slov, plán ulic ve městě, poloha určitého státu, ale i naučené činnosti - zavazování tkaniček, plavání apod.)

- některé podněty nás ovlivňují podvědomě (ačkoliv jim zrovna nevěnujeme pozornost, vybavíme si je a uvědomíme, např. odbíjení hodin - nevěnujeme mu pozornost, ale hned co odbijí, můžeme si často vybavit, kolikrát to bylo (je-li to pro nás důležité a někam třeba spěcháme))

Vědomí jako bdělost

- bdělost (vigilita) = stav pohotovosti a připravenosti k reagování na podněty

- je opakem bezvědomí nebo spánku

- průměrný člověk spí 8 hodin denně, bdělost se pohybuje okolo 16 hodin denně

- zajišťováno činnosti RAS (retikulární informační systém) – probouzecí reakce, arousal

- oboustranné poškození RAS = kóma

- kůra je uváděna do činnosti příjmem senzorických informací