18. Psychologie

dostatku

– sociální (společensky prospěšné) x antisociální

(sebestředné, regresivní)

– sociální cit – schopnost spolupráce

– v nepřímých pojmech definována jako empatie = schopnost vcítit

se do druhého

– typy dětí: 1. rozmazlené dítě

–> má své výsadní postavení zaručeno, aniž by se o to muselo

jakkoli přičinit

–> je sebestředné, nikdy se nenaučilo spolupracovat a

nepochopilo nezbytnost spolupráce

2. zanedbané/poruchové dítě

–> jedinec, který nikdy nezakusil lásku a nenaučil se

spolupracovat

–> život vnímá v podstatě negativně, je podezíravé, nedůvěřuje

společnosti ani sám sobě

3. prvorozené dítě

–> je mu z počátku věnována veškerá pozornost, při narození

druhého dítěte se však situace změní

–> rodičovská péče se poté více soustřeďuje na druhorozeného,

což může starší dítě pocítit jako křivdu –> vznik žárlivosti, dítě

citově trpí a odcizuje se matce

4. druhorozené dítě

–> rodí se do sociálně vyvážené situace a nezakouší trauma

odsunutí

–> pozoruje zkušenosti a větší dovednosti staršího sourozence

–> snaha dohnat staršího sourozence –> závist, rivalita, pocit

méněcennosti

5. nejmladší dítě

–> obvykle je rozmazlováno a je mu věnována největší pozornost

–> špatně se u něj vytváří sociální cit

– sourozenecké pořadí – podle Adlera nejdůležitější činitel a ukazatel znaků

osobnosti

– rodinná konstelace – postavení dítěte v rodině

– má rozhodující vliv na duševní vývoj dítěte

Carl Gustav Jung – švýcarský psycholog a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie

– psyché – označení osobnosti, jednotná soustava

– kolektivní nevědomí – část osobnosti, která je společná všem lidem

– je dědičná

– uchovává mnoho aspektů přejatých od předků

(např. archetypy)

– archetypy – vrozené vzorce chování

– skryté významy, obsahy prožitků

– napomáhají utvářet konkrétní představy, což vede

k rozpoznání událostí či osob v konkrétním životě

– mohou se promítat do snů

– persóna – archetyp, který jedinci pomáhá uchovat si svou

individualitu při podřizování se určitým

požadavkům společnosti

– animus (u žen), anima (u mužů) – dva druhy téhož archetypu

– pomáhají ženám chápat a oceňovat mužnost

mužů a naopak

– vedou k uplatnění určité míry mužských/ženských

vlastností v chování žen/mužů

– může být ale škodlivá, pokud se uplatní nevhodně

– stín – archetyp, který představuje tendenci k primitivním

formám života v každém jedinci, nebo-li skrývá zvíře,

které je v každém z nás ukryto

– měl by být přijat jako součást osobnosti a mělo by

s ním být zacházeno jako s odvrácenou částí lidské

povahy

– osobní nevědomí – jedinec získává v průběhu života

– vzniká z pocitů, myšlenek a zážitků, které byly