Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




27. Socializace člověka

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (27,03 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

27. MO Socializace člověka –socializace– proces postupného začleňování člověka do společnosti, uvědomování si vlastního já, končící plnohodnotným fungováním ve společnosti – celoživotní proces končící až smrtí jedince – člověk se rodí do určité situace a s určitou výbavou –> předznamenáván proces socializace – člověk si v procesu socializace osvojuje jazyk, specifické vidění světa, názory, postoje i vlastní identitu (personalizace) – je nutná, aby člověk mohl žít ve společnosti a koexistovat s jinými lidmi – součástí je akulturace – osvojení s kulturního bohatství a akulturace – zasouvání do dané sociokulturní reality tzn. zvládání jazyka a osvojování si daných norem a hodnot – pokud neproběhne socializace, hrozí negativní sankce – např.marginalizace (=postupné odsouvání jednotlivců nebo skupin na okraj společnosti) a sociální exkluze (=vyloučení některých jedinců nebo i skupin obyvatelstva na okraj společnosti, a to především z trhu práce) –druhy:1. záměrná –> cílevědomý proces –> proces utváření žádoucích kvalit osobnosti + kontrola chování prostřednictvím sankcí, odměn a trestů –> např. výchova, vzdělávání 2. nezáměrná –> rodiče, filmy, reklama, knihy, vzor u dospělých –fáze:1. porozumění společenské kultuře, v níž jsme se narodili 2. internalizace –> zvnitřňování souboru hodnot a norem dané společnosti 3. vytvoření sociální role –> jednání jedince, který zastává určitou společenskou pozici –> je pozorovatelná a měnitelná –primární socializace– nejdůležitější, má vliv na rozvoj jedince – začíná v rodině + nejbližší příbuzní – malé skupiny s osobním kontaktem mezi členy – vysoká intimita, důvěra, silné citové vazby a relativně dlouhé trvání skupiny –sekundární socializace– zahrnuje vše kromě rodiny – skupiny, ve kterých proces socializace pokračuje – např. pracovní spolky, politické strany... –resocializace– obnovení stavu k určité sociální skupině nebo společnosti – přijetí nových norem a hodnot spojených s novým sociálním postavením –základní socializační činitelé: 1. vnější –> rodina, vrstevníci, škola, média 2. vnitřní –> seberegulace –sociální učení– získávání zkušeností v sociálních situacích – do 3 let je nositelem rodinné výchovy matka (interakce matka-dítě) –identifikace– napodobování – dítě pozoruje chování rodiče stejného pohlaví a zvnitřňuje jej –internalizace– zvnitřnění a ztotožnění s morálními normami a standardy – odchylka vyvolává pocit viny – dospívání a dospělost –imitace– celoživotní proces napodobování pozitivních vzorů – napodobujeme sympatické a úspěšné osobnosti jako klíč k úspěchu –sociální percepce– to, jak vnímáme ostatní osoby – je determinováno naší zkušeností, referenčním systémem –je ovlivněna:1. vztahem k jedinci vztah 2. kontextem, v jakém probíhá percepce 3. osobami, které jsou přítomny sociální situaci 4. osobním laděním –sociální kontrola– konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými kulturními hodnotami a normami – jejím cílem je stabilita sociálního řádu – udržení stávajících institucí a sociální organizace – v každodenním životě je zabezpečována systémem sankcí –sankce:1. vnější –> ze strany druhých 2. vnitřní –> sebekontrola 3. pozitivní –> ocenění za dodržování norem a následování hodnot 4. negativní –> trest za porušení norem a nerespektování hodnot –> výtky, kárná řízení, důtky, výčitky, scény, mlčení, skandál, opovržení, pokuta –kulturní vzorce chování – jsou zprostředkovány nejprve rodinnou výchovou – jedinec si osvojuje základní kulturní návyky (hygiena, stolování, oblékání, chování atd.), orientuje se v systému hodnot a obyčejů, přejímá role svého pohlaví a věku, osvojuje si užívání mateřského jazyka a další atributy (pro danou kulturu charakteristický způsob vnímání, myšlení, cítění a jednání) –sociální role –předepsaný a předem očekávaný způsob chování, které je společensky vyžadované (role dcery, pozdrav) –sociální interakce –vzájemné působení a ovlivňování –druhy: 1.jedinec –jedinec 2. jedinec –malá skupina 3. malá skupina –malá skupina 4. pedagogické (učitel –žák) 5. erotické (milenci) 6. rodičovské (rodič – dítě) –sociální role– jednání jedince, který zastává určitou společenskou pozici – je pozorovatelná a měnitelná – učíme se jim v procesu socializace – každý člověk zastává více sociálních rolí – osvojujeme si odzkoušené a funkční vzorce chování v určité situaci – mohou se vzájemně prolínat, spojovat i vylučovat –postoj k roli:1. odmítnutí 2. přijetí 3. fanatické ztotožnění –> např. vztah policisty k vlastní rodině 4. distance od role –> jedinec roli vnějškově plní, ale vnitřně se s ní neztotožňuje –rolové přetížení– jedinec je natolik zatížen rolemi, že není schopen adekvátně reagovat – je pod stresem –rolový tlak – silná očekávání, která vycházejí z okolí na jedince –typy rolí:1. krátkodobé x dlouhodobé –> např. návštěvník divadla x matka 2. skupinové x individuální –> družstvo x trenér 3. nucené x volené –> dívka x právník –konflikt rolí: 1. v rámci jedné role –> jedinec se nedokáže vyrovnat s požadavky ostatních 2. mezi dvěma rolemi –> očekávání jedné role je v rozporu s očekáváním druhé 3. já x role –> spor mezi potřebami a schopnostmi jedince s očekávaným chováním vyplývajícím z role –sociální komunikace– základní forma mezilidského dorozumívání (sdělování a přijímání informací) – proces komunikace je uskutečňován pomocí jazyka – s komunikací se setkáváme např. i u hmyzu, který si předává informace pomocí pachu/tance... – proces interakce, kterého se aktivně účastní osoba sdělující určitý obsah (komunikátor) a osoba přijímající určitý obsah (komunikant) – sdělení má slovní nebo mimoslovní formu –složky komunikace– osoba, od níž sdělení vychází (komunikátor) – osoba, která sdělení přijímá a dešifruje (komunikant) – obsah sdělení (komuniké) – účinek vyvolaný komunikací (pláč, smích) – komunikační šum – nedorozumění – emocionální šum – sympatičnost při komunikaci – hermeneutika – vysvětlování obsahu (–> hermeneutický kruh: postupné poznávání od začátku ke konci) – formy mezilidské komunikace: gesta,

Témata, do kterých materiál patří