Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




6 city, základní druhy citů, hospitalizované dítě, adaptace na hospitalizaci

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (21,76 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

6. City, základní druhy citů Hospitalizované dítě, adaptace na hospitalizaci City: vyjádření prožívání subjektivního stavu a stavu k působícím podnětůmjsou psychické jevy, které hodnotí to, co prožíváme a dělámečlověk se rodí s city jednoduchými (spokojenost, příjemnost), postupně si vlivem prostředí a rozvojem člověka škálu citů rozšiřuje Vnější projevy citů: ve výrazu tvářev hlasových projevechv pohybechdržení těla – smutný (sklopená hlava), veselý (vzpřímený, uvolněný) Vlastnosti citů: Polarita - protikladnost citů, převážná většina citů má svůj protiklad (láska x nenávist)Ambivalence - smíšenost citů (láska + žárlivost)Aktuálnost - neopakovatelnost prožitého cituStereotypnost - opakované působení podnětů – stejná reakceAdaptace - člověk se stává časem vůči určitým citům odolný – přizpůsobí se Základní druhy citů: Tělesné city :Nižší city - city, pomocí nichž prožíváme stavy tělesného organismu (příjemnost, nepříjemnost, unavenost, spokojenost) Citové reakce: City, které prožíváme náhlé narušení rovnováhy organismu Jsou různé intenzity – slabé až velmi silné = afekt (= bouřlivé reakce, v organismu dochází k napětí, zrychlení dechu, tepu) Reakce: Útočné (hněv) Obranné (strach, pláč, údiv) Sociální ( cit závislosti, respektu, pocit nadřazenosti vůči druhému, … ) Citové stavy = nálada: Dlouhotrvajícínepříliš intenzivní prožívání, jednání a chování člověka, V konfliktních situacích(frustrace, deprivace, stres)Citové vztahy: Jsou ze všech citů nejhlubší, nejdéle trvající (rodičovská láska, nenávist) Vyjadřují vztah k předmětům nebo lidem Velmi intenzivní vztah se nazývá vášeň (sportovní, kartářská) Ztráta citových vztahů = odcizení Vyšší city: Vznikají v průběhu socializace člověka, typické pouze pro člověkaIntelektuální: cit poznání, zvědavostiEstetické: vnímání krásnaEtické: odvíjí se z morálních forem ( vina, křivda, povinnost )Sociální: city, které prožíváme při styku s lidmi ( úcta, kolegialita ) Citové poruchy: Citové poruchy se týkají jednak průběhu citů a jednak obsahu citů Vystupňovaná citová labilita (vrtkavost, nestálost), projevuje se střídáním citůCitová pomalost, malá pohyblivost citů, dlouhé přetrvávání citůChorobná citová ambivalence – současná přítomnost protikladných citů, citové rozdvojeníPoruchy citové dráždivosti – snížená nebo zvýšenáCitová tupost – projev nemoci, týká se především vyšších citů, sociálních a etickýchZvýšená citová dráždivost – vystupňovaná pohotovost v určitém směru k citovým reakcím určitého typuManická nálada – veselost až rozjařenost, zvýšená bystrost a postřeh nebo naopak hádavost a podrážděnostAverze – silný pocit nelibostiFobie – chorobný strach provázený úzkostíMelancholie – depresivní stav bez podnětu Hospitalizované dítě, adaptace na hospitalizaci Dítě je hospitalizováno pouze v případě, pokud nelze léčit doma, ze zdravotních nebo sociálních důvodů Při hospitalizaci dítěte je lepší, aby s ním byl hospitalizován i rodič (práva dítěte)Novorozenec a kojenec (do 6. měsíce) – adaptují se dobře, od 6. měsíce se adaptace zhoršujeBatole a předškolní věk– nejhorší a nejobtížnější adaptace s následkem psychických traumat, opoždění ve vývoji Lépe se adaptují děti živější, extrovertnějšíHůře se adaptují děti uzavřené, introvertnějšíPokud adaptace neproběhne dobře = maladaptace = u dítěte se projeví příznaky hospitalismu Hospitalismus = soubor negativních faktorů, které působí na nemocné dítě při jeho pobytu v nemocniciNejvýrazněji se projevuje u dětí a starších lidí Projevy: Opožděnost ve vývojiStereotypní pohyby (kývání ze strany na stranu)Nechutenství, mutismus nemluví), poruchy spánku, plačtivost, smutek, regrese (vrácení se ve vývoji o 1. etapu zpět) Prevence: Omezení hospitalizace na nejnutnější dobuHospitalizace s matkou nebo rodinným příslušníkemUmožnění nepřetržitých návštěvHumanizace nemocničního prostředí (barevné obrázky, herny, příjemné vymalování)Úprava nemocničního režimu (respektovat návyky dítěte a režim dítěte)Omezování bolestivých zákroků nebo je provádět v celkové nebo lokální anesteziiDítě by mělo mít u sebe oblíbeno u hračku Fáze adaptace dítěte na hospitalizaci: Fáze protestu:Pláč, křik, dítě je zoufalé, odtahuje se, volá maminkuMůže trvat více hodin i dnů – pořád křičí, až do úplného vyčerpání a usnutí Fáze zoufalství:Projevuje se sklíčenosti, psychickou i fyzickou vyčerpaností, nekomunikuje, odvrací seNejhorší fáze na prožitek dítěteDítě se cítí zrazené Patologicky se upne na věc nebo na člověka:Odpoutává se od matky, citově se naváže na nějakou věc (hračku), nebo na člověka (sestru) – s tou jedinou si povídá, s tou jedinou někam jde Po návratu domů – nekomunikuje s matkou, má noční můry, pomočuje se Hospitalismus značí nepříznivé, především psychické podmínky nemocničního a ústavního prostředí a důsledky jejich působení na duševní stav a tělesné zdraví nemocného. Nejčastěji bývá pozorován u dětí, u nichž se pro psychickou nezralost a labilitu projevuje nejvýrazněji. Vznikají psychické změny, shrnované pod pojmem regrese. U dětí může mít podobu návratu do předchozích etap vývoje, dítě ztrácí původní návyky ( při hygieně, začně se znovu pomočovat, chce být krmeno…) mluví méně a hůře. Citově reaguje: a)depresí a pláčem b)protesty a agresí c)chorobnou uzavřeností, autismem d)adaptuje se na ústavní prostředí, naučí se je využívat a vyhýbá se učení a práci e)otupělost s monotónní slovní a pohybovou aktivitou ( př. stereotypní kyvání těla, dumlání prstů…). Prevencí hospitalismu je takový ústavní režim, jenž se co nejvíce blíží běžným životním podmínkám s rytmem činnosti, příp. učení , zábavou, hrou a přiměřeným odpočinkem. Je důležité umožnit pobyt rodiče s dítětem v nemocnici. Hospitalismem mohou být postiženi i starší nemocní, kteří setrvávají s chronickou chorobou dlouho v nemocničním prostředí. Z dospělých středního věku mají největší tendenci k hospitalismu neurotici, lidé psychicky labilní.

Témata, do kterých materiál patří