Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Charakterizujte jedotliva temata psychologie zivotni cesty cloveka

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (43 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

11. Charakterizujte jednotlivá „ témata“ psychologie životní cesty člověka:bazální důvěra, autonomie, iniciativa, pracovitá snaživost, identita, intimita, generativita a integrita Psychologie došla k pojetí osobnosti jako celistvého tématu, tématu osobnosti v jejím životě, který ztvárňuje tvůrčím způsobem jako své dílo, svou cestu. Životní cesta člověka není plynulý sled událostí, člení se do fází. V naší životní cestě se odehrává něco, pro co jsme vyladěni svými možnostmi (zralostí, zkušenostmi, postavením). Jaké tyto možnosti jsou, závisí na tom, jak jsme zvládli fázi předchozí. To jak zvládneme fázi stávající, ovlivňuje, jak proběhnou fáze následující. Přechod od fáze k fázi není jednoduchý a bez problémů, znamená reorientaci naší osobnosti. Tento přechod může mít podobu přitažlivého úkolu (odhodlání), ale také hluboké krize (rozpaky, úzkost). O tom, zda převládne to či ono, rozhoduje, jak jsme zvládli naši minulost, zda nám naše okolí pomůže. Podle psychologa E. H. ERIKSONA existuje osm fází vývoje osobnosti na její životní cestě: 1. BAZÁLNÍ DŮVĚRA Tématem první fáze vývoje osobnosti, charakterizujícím počáteční období života dítěte (od narození do šestého měsíce), je téma převahy bazální (základní) důvěry nad bazální (základní) nedůvěrou. Podstata je v tom, že jevy a události sociálního okolí se dítěti spojují s prožitkově přesvědčivou vnitřní jistotou dobra: jistota přináležitosti, jistota spoléhat na ochranu a péči. Dítě se ujišťuje, že události mimo ně se spojují s pocity obeznámenosti, příjemného fungování orgánů, uspokojení (jídlem, spánkem, doteky). Tam, kde se v okolí dítěte prosazuje příliš mnoho činitelů nedovolujících mu vytvořit si bazální důvěru, hrozí nebezpečí, že převáží pocity životní nedůvěry. Dítě se pak bojí jakýchkoliv změn, uzavírá se do sebe s úzkostnou odmítavostí. Převládající pocit bazální nedůvěry je nepříznivý pro vyšší fáze social. rozvoje. 2. AUTONOMIE Tématem druhé fáze vývoje osobnosti je téma převahy rodící se autonomie (samostatnost, svébytnost) nad zahanbením a pochybami. Zápas o rozvinutí osobnostní autonomie se odehrává v období od šesti měsíců do tří let. Zprvu je spojeno s objevováním nového druhu aktivity: záměrné uchopování, držení, puštění či odhození předmětů. Svědčí to nejen o pokročilé senzomotorické koordinaci, ale o tom že se dítě stává subjektem sociálního dění kolem sebe (prosazuje svou vůli, je iniciátorem situace. Události, které napomáhají rozvoji počátečné autonomie: a) dítě se rádo mazlí, dokáže se přitulit, ale i odtáhnout, b) dítě zvládá zadržení vyměšování, uvědomuje si autonomii sebe sama, ovládá to, c) sebevymezování dítěte slovem „já“, projev touhy po samostatném projevu „já sám“. Doprovodným znakem konstituování autonomie jsou projevy vzdoru. 3. INICIATIVA Tématem třetí fáze vývoje osobnosti je téma převahy iniciativy nad pocity viny. Iniciativa probíhá v období od přelomu druhého a třetího roku do šesti let (předškolní věk). Počáteční projev iniciativy je obsažen v nadšení z vlastní pohyblivosti, obratnosti, šikovnosti. Těmito projevy proniká do prostoru kolem sebe, ale i do světa sociálního: lidé kolem žasnou, jak je šikovné. Dalším počátečným projevem iniciativy je duševní expanze: představivost, fantazie, myšlenkové pochody, které dovolují dítěti svým způsobem chápat svět kolem - vyšší úroveň interakce já-svět, já-okolí. Poprvé se objevuje možnost něco dělat a prožívat „jakoby“: hry dětí na „někoho“(„něco“) - na maminku, učitele, prodavače. Dítě se rádo ptá, vyjadřuje názor. Snaha dítěte včlenit se do skupiny dětí, navazovat kontakty. Na základě dosažené úrovně psychosociálního rozvoje osobnosti začíná dítě zaujímat mravní postoje (co je a není správné, chvályhodné, hrdé), uvědomuje si smysl určitého řádu (normy, pravidla, zásady). Téma iniciativy je neoddělitelně spjato s uvědomováním si pravidel řádu, utvářením základů mravního cítění a usuzování. 4. PRACOVITÁ SNAŽIVOST Tématem čtvrté fáze vývoje osobnosti je téma převahy pracovité snaživosti nad pocity méněcennosti. Dítě dospívá, zejména v souvislosti se vstupem do školy, k vyššímu stadiu své realizace s okolním světem. Vyhraňují se požadavky a úkoly, jejichž zvládnutí je podmínkou pozitivního hodnocení dítěte i vnitřního zadostiučinění. Žákovská sociální pozice je důležitá pro rozvoj osobnosti ve věku od 6 do 11 let. Klade se větší důraz na činnosti, které jsou dovedeny až do konce a ústí ve výsledek jako předmět hodnocení. Realizace školní úspěšnosti (pozitivní hodnocení) je závažný motivující činitel ovlivňující řady osobnostních vlastností. Důležitou součástí úspěšného rozvinutí životního tématu pracovité snaživosti je posilování vztahu k technologickým aspektům činnosti. Zvládnutí úkolu, dovedení činnosti k úspěšnému završení, dosažení dobrého výkonu předpokládá znalost postupů, vybavenost technikami a pomůckami a zručnost. Podlamování snaživosti ústí v pocit méněcennosti. 5. IDENTITA Tématem páté fáze vývoje osobnosti je téma převahy osobní identity nad neuspořádaností rozmanitých rolí. Připomíná se s nástupem puberty - kolem 11 let, vrcholí v průběhu adolescence. Je tedy hlavně tématem mladých lidí, kteří přestávají být dětmi. Zprvu jde hlavně o změny psychofyziologické, které souvisí s dozráváním pohlavních orgánů. Poté jde o změny v sebenazírání (sebereflexi). Toto všechno je součástínové vlny životní expanze: a) v oblasti sociální - vymaňování se z těsné vazby na rodinu, nové osobní výběrové vztahy b) v oblasti sexuální - hledání partnera, známosti, uvažování o vlastní rodině, rodičovství c) v oblasti pracovní - realizace perspektiv profese, seberealizace, ekonomické zajištění d) v oblasti poznávací a názorové - prohloubení životní orientace, argumentující pozice e) v oblasti individualizace - hledání vlastního životního způsobu f) v oblasti občanské seberealizace - hledání místa ve společnosti, účast v organizacích, akcích V tomto období se objevují otázky: kdo jsem, jaký má můj život cíl. Tyto otázky jsou katalyzátorem hledání a vytváření osobní identity

Témata, do kterých materiál patří