jazyk

Fonologický komponent - poskytuje informaci o inventáři fonémů daného jazyka a o principech, na jejichž základech se donémy kombinují do slov, určuje i na detaily výslovnosti vět (např.prozodie) Morfologický komponent - zahrnuje slovotvorné (mění význam nebo druh slova) i tvarotvorné (čas, číslo, ro, pád) morfémy , které utváří nová slova či tvary slov pro různé syntaktické a sémantické fce Syntaktický komponent - syntax utváří strukturu vět, která spolu se slovy v těchto větách utváří jejich význam

JAK SE JAZYK UČÍME?

• Nápodoba

• Podmiňování - odměna, trest

• Testování hypotéz - praktický/experimentální přístup - děti zachytí slovo, jeho význam testují v různých praktických situací- zkouší slovo v nových kontextech / vytvoří hypotézu o určitém jazykovém pravidlu, testují ji a případně pravidlo používají

- význam vrozených faktorů a tzv. KRITICKÁ OBDOBÍ (zejména pro syntax: vlčí děti nebo výzkumy neslyšících dětí)

MILNÍKY VE VÝVOJI JAZYKOVÝCH SCHOPNOSTÍ

• Rodiče většinou považují za první projev jazykových schopností dítěte první slova.

• Vývoj jazykových schopností začíná dříve, než dítě začne používat slova. Dříve než nějaké slovo dokáže dítě identifikovat jako „slovo“, musí vědět něco o zvucích a kombinacích zvuků jeho jazyka..

• Novorozenci dokáží velmi brzy rozlišovat zvuky v jazyce a to i takové, které nejsou součástí jejich mateřského jazyka (!).

• Ve 3 měsících děti mají vybudovaný systém kategorizace zvuků, který jim umožňuje rozpoznávat stejné fonémy vyslovené různými lidmi.

• Schopnost diskriminace fonémů, které nepatří mateřskému jazyku se postupně vytrácí mezi 6. a 12 měsícem života... postupně selektivita vůči zvukům mateřského jazyka.

• Žvatlání = specifický jazykový projev dítěte okolo 6 měs. se zdá být specificky vázaný na charakter mateřského jazyka

• Slovní zásoba: 7-8. měs. rozpoznávají specifické vzorce slov v řeči; kolem 1. roku života: první slova (krátká slova, výrazy pro jednoduché akce, pozdravy a NE); 18. měs. kombinace slov; 24 měs. dokáží používat 50-600 odlišných slov – rozumí ale mnohem většímu množství

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI JAZYKŮ- C.F. HOCKET 1960

• Sémenticita- v jazyce musí existovat nějaký asociativní vztah mezi znakem (symbol, jazykový signál) a vnitřním konceptem jevů/činností, které tyto znaky reprezentují, signály v jazyce nositeli významu (mají sémantický obsah)

• Produktivita- jazyk je inherentně kreativní (nikdo nemohl slyšet všechny věty, které dokáže vytvořit), všechny jazyky se skládají z určitých základních složek, které lze různými způsoby kombinovat, což umožňuje vyjadřovat složité myšlenky a sdělení.

• Strukturovanost- každý jazyk je strukturován dle gramatických pravidel, na jejichž základě vytváříme srozumitelná sdělení