Konformita

Odůvodnění konformních jedinců:

• Skupina měla pravdu

• Nechtěli pokazit výsledky experimentu

• Nechtěli vnášet do skupiny disharmonii a konflikty

Většinou prožívali silný vnitřní konflikt

Odůvodnění nonkonformních jedinců:

• Byli si jisti správností svých úsudků

DŮLEŽITÉ FAKTORY KONFORMITY

• „Kompetentnost“ osoby – míra znalostí o dané oblasti

• Důvěryhodnost členů skupiny (laikové vs. odborníci)

• Atraktivita skupiny

• Soudržnost skupiny („když se takhle chovají všichni, musí to být správně“). Pokud se vyskytne i jediný opozičník, míra konformity se snižuje, nejvíc pokud svůj názor vysloví jako první

• Velikost skupiny – při 3 až 5 lidech míra k. vzrůstá, pak už ne

• Kultura (individualistická x kolektivistická)

• Sebepojetí jedince

DŮVODY KONFORMITY

• Zajištění / udržení přízně skupiny (potřeba být oblíben)

• Zvýšení pravděpodobnosti, že v nejistých situacích zvolíme správné řešení (potřeba mít pravdu)

VEŘEJNÁ VS. SOUKROMÁ KONFORMITA

VLIV MENŠINY

Moscovici (1976) – co zvyšuje vliv menšiny?

Teorie sociálních reprezentací je teorie původně rozpracovaná Sergem Moscovicim. Teorie je blízká diskurzivní analýze a sociálnímu konstruktivismu. Moscovici sám popsal sociální reprezentace jako systémy hodnot, idejí a chování, které jedinci umožňují orientovat se v sociálním světě, a stejně tak umožňují komunikaci mezi členy komunity - vybavujíc je unikátním systémem kódů třídících rozličné a nejednoznačné aspekty sociálního světa, a stejně tak třídící jedincovu i skupinovou minulost.[1]

Se sociálním konstruktivismem má teorie sociální reprezentace zejména společný pohled na tvorbu významu. Moscovici tak tvrdí, že význam je vytvářen sociálním vyjednáváním spíše než že by existoval sám o sobě. Pro porozumění těmto významům je pak třeba porozumět kontextu.[1]

Sám Moscovici se pro svou teorii inspiroval prací Emila Durkheima a jeho konceptem kolektivních reprezentací. Nicméně význam kolektivní / sociální reprezentace je v Moscoviciho práci značně odlišný - připouští možnost protikladných "soutěžících" reprezentací uvnitř komunity / kultury.[2] Kritika teorie sociálních reprezentací obvykle zaznívá z angloamerického prostředí - teorie je dle kritiků obecná a vágní. Teorie samotná je spíše "kontinentální" teorií, v angloamerickém prostředí není tolik známá.[2]

Vliv menšiny na skupinu

Moscovici se narozdíl kupř. od Solomona Asche soustředil na vliv menšiny na skupinu. Ve svém experimentu zjišťoval, jak často bude většina souhlasit s domluvenými spolupracovníky, kteří byli v menšině. Byla vytvořena skupina (4 probandi a 2 spolupracovníci), následně bylo skupině prezentováno 36 tvarů odlišného odstínu modré. Participanti měli po prezentaci říci barvu podnětu nahlas. Spolupracovníci pokaždé systematicky záměrně odpovídali, že barva je zelená. Bez spolupracovníků ve skupině ch Alespoň jednou odpovědělo v souladu s menšinou až 32 % účastníků.[3]