KVALITATIVNÍ STRATEGIE VÝZKUMU

opakovaný výzkum – v přímé návaznosti badatel opakovaně provádí několik krátkodobých výzkumů trvajících několik dnů

Návratný výzkum – sledování změn, které v terénu nastaly po dlouhém časovém období

Longitudinální výzkum – úzce vymezený vzorek je sledován průběžně 10–20 let; – typické pro psychologii

Sonda – krátkodobý jednorázový výzkum na úzce vymezené téma

Pilotní výzkum a předvýzkum – ověřuje výzkumné nástroje a etapy sběru dat, pro kvalitativní strategie není typický

záchranný výzkum – výzkum v lokalitách, které jsou z nějakého důvodu odsouzeny k zániku.

VÝBĚR VZORKU

• kvalitativní výzkum není reprezentativní ve vztahu k populaci

• je reprezentativní ve vztahu ke konkrétnímu problému, který je sledován v konkrétním čase v konkrétním prostředí

• Účelový výběr vzorku: předem zvolená kritéria, která by měli aktéři či zdroje dat splňovat

  • Homogenní vzorek: charakteristiky vzorku jsou stejné. Data dobře společně komunikují, dobře se analyzují, komparují

  • Heterogenní vzorek: minimum společných charakteristik vzorku

    • Komparativní výzkum: zvolené klíčové charakteristiky, dle kterých se vzorek liší a ty jsou komparovány

  • Cílený výběr případu: Zacílený výběr případu a empirického materiálu. Extrémní či deviantní případ, Intenzivní případ, Typický případ, Jedinečný případ, Dostupný případ

• Teoretický výběr vzorku: Výběr inspirovaný designem zakotvené teorie, cílem výzkumu je tvorba modelů, případně teorie s využitím empirických dat. Vzorek se tvoří v procesu výzkumu

• Techniky tvorby vzorku:

  • Vyčerpávající šetření - Některá témata či terény jsou natolik malé a sevřené, že můžeme sledovat všechny a vše, co odpovídá výzkumnému problému.

  • Účelové vzorkování - je založeno na úsudku výzkumníka o tom, které aktéry či zdroje dat do vzorku vybrat

  • Nabalování - jinak také techniku sněhové koule (snow-ball sampling), používáme tehdy, pokud jsou terén či téma dostatečně ohraničené, ale zároveň je ještě důvěrně neznáme.

    • Role teorie ve výzkumném procesu

Ontologie = jaká je povaha reality

Epistemologie = jak takovou realitu poznávat

Metoda = jaký soubor postupů pro poznání zvolit

V kvalit. východiskem, průvodcem a interpretačním rámcem

• Konceptuální a pojmový aparát pro analýzu, interpretaci – formulaci závěrů

• Neověřuje teorie

• Induktivně – hledáme teorii, která data vysvětlí

• Deduktivně – teorie formuje výzkumný problém, konstrukci dat i jejich analýzu a interpretaci

V kvanti. z teorie vychází

• Potvrzuje nebo vyvrací teorie