Místo člověka ve společnosti

1. Podle velikosti – počtu

   • malé 3 – 30 členů (např. rodina, třída, atd.)

   • velké – podskupiny, nemožnost osobního kontaktu mezi všemi členy (např. národ, politické strany, atd.)

2. Podle stability

• přechodné – dočasně (např. návštěvníci divadla)

• stálé – opak přechodné skupiny (např. národ)

1. Podle typu vazby

• formální – vzniká shora –předpisy, pravidla, normy, zákony; funkční vztah mezi členy – neosobní vztahy (např. pracovní skupina, vojenský útvar, atd.)

• neformální – závislá na povaze a aktivitě svých členů, vlastní iniciativa, členové se znají, blízký vztah a stejné zájmy a potřeby (např. skupina přátel, amatérské zájmové kroužky)

1. Podle účasti

• členské – vlastní, jichž je člověk uznávaným členem

• cizí – referenční skupina – jedinec k takové skupině vztahuje své jednání v očekávání, že bude akceptován jako člen;

1. Primární a sekundární

• Primární skupiny - začíná v nich socializace jedince, a proto mají rozhodující vliv na rozvoj jedince, jde o malé skupiny, intimní, kontakty probíhají tváří v tvář, jedinec se v nich plně angažuje celou osobností, nejen jako nositel dílčí role (rodina, herní skupina (v dětství), sousedství a skupina starších)

• Sekundární skupiny- označuje všechny další skupiny, v nichž začíná převládat účelová racionalita a volnější, méně osobní a formálnější vazby (profesní skupiny, sociální vrstvy)

Sociální stratifikace

= výsledek sociální nerovnosti, sociální rozvrstvení, koncept sociálních vrstev (věk, vzdělání, náboženství, etnikum,..)

sociální mobilita = pohyb mezi společenskými pozicemi vertikální a horizontální

Sociální deviace

= odchylka od normality, nehodnotící (nemusí být vždy negativní)

1. Patologická deviace = negativní odchylka

   • Sebevražednost, prostituce, alkoholismus, kriminalita,..

1. Teorie anomie E. Durkheima

   • Anomie = stav rozkladu norem a hodnot ve společnosti (souvisí s válkou, pokrokem, revolucí) rychlý rozvoj ekonomiky x pomalý morální rozvoj

1. Teorie etiketizace – labelling – lidská identita se utváří v procesu socializace, kriminální čin není nějaký čin sám o sobě, ale je až tehdy co je označen za kriminální čin nějakou skupinou lidí, primární a sekundární deviace (někdo mě označil – za špatného člověka) (začínám se stotožňovat s označením a stanu se špatným člověkem)

2. Teorie anomie K. Mertna