Náročné životní situace a jejich zvládání v životě člověka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- ONKOLOGICKÝ PACIENT -> JAK S NÍM KOMUNIKOVAT
●
Každý zdravotnický pracovník by se měl vyhýbat cizím latinským slovům a medicínským
názvům nebo slangům.
●
Rozhovor by měl probíhat na základě etických kodexů.
●
Někdy se pacient může bát požádat lékaře, aby mu vše vysvětlil. Nevědomost má za
následek nervozitu a úzkost nemocného. Rozhovor nejen o diagnóze, ale i o pocitech
pacienta by měl probíhat v intimním a soukromém prostředí.
●
Pokud chce sestra či lékař něco pacientovi sdělit nebo vysvětlit, měl by volit klidný hlas a
zřetelnou pomalou řeč.
●
Jedná-li se o onkologického pacienta, předpokládáme, že jde o pacienta, který si prochází
životní krizí. Znamená to tedy, že pacient má právo na dostatek času ke vstřebání informací.
●
Zdravotník by měl vyjádřit pacientovi pochopení a oporu. V rozhovoru by neměla chybět
empatie.
●
Vždy by měl rozhovor zakončit pacient. Zdravotník, který pacientovi cokoliv sděluje, by neměl
budit dojem, že nemá dostatek času, či že nemá na pacienta náladu.
●
Rozhovor by měl být v partnerském stylu. Zdravotník by měl ukazovat, že mu na pacientovi
záleží, mluvit s jeho rodinou, zajímat se o jeho sociální zázemí a další jeho problémy.
●
Nikdy by zdravotník neměl říkat pacientovi, že ví, jak se v danou chvíli cítí. Nikdo nemůže
chápat, jak se nemocný cítí.