Otázka č. 16

Psychosomatická onemocnění

• Mezi psychosomatické poruchy se nejčastěji počítají hypertenzní nemoc, vředová choroba žaludku a duodena, bronchiální astma, ischemická choroba srdeční a některé kožní choroby

• Při jejich vypuknutí, recidivě nebo zhoršení a ovšem i při jejich ústupu se silně uplatňují duševní vlivy

Psychosomatické vztahy v mezích normy jsou dávno známé a každému přístupné z vlastní i okolní zkušenosti.

Popisujeme dva směry těchto vztahů :

1. Děj psychosomatický- jeho východiskem je určitý psychický stav nebo změna stavu, která vyvolává fyziologickou odezvu organismu. Nejvýraznější bývá tato odezva při emočních výkyvech a afektech jako je radost, hněv a strach. Někteří autoři v této souvislosti hovoří o řeči orgánů.

Příklady: Zbledl hrůzou. Krve by se v něm nedořezal. Zčervenala studem. Zatajil dech. Leží mi to v žaludku. Vstávaly mu vlasy hrůzou na hlavě. Polil ho studený pot.

Při uvedených příkladech jde o výsledek podmiňování, Fyziologická odezva psychických dějů může probíhat v různých oblastech a systémech organismu:

• Kardiovaskulární změny- zrychlení srdeční činnosti, vzestup tlaku, zúžení nebo rozšíření cév

• Změny dechu- zadržení, zpomalení, zrychlení

• Reakce zažívacího systému- zvýšená motilita žaludku, sklon ke zvracení, zvýšená peristaltika střev, zvýšená sekrece slin

• Sekrece potu- zvláště na dlaních

2. Děj somatopsychický- jeho východiskem je určitý stav organismu, který vyvolává psychickou odezvu.

Příklad : stav hladu vyvolá pocit nespokojenosti, únavy, napětí

Psychosomatózy jsou taková tělesná onemocnění a poruchy, v jejichž patogenezi hrají psychické faktory( konflikty, napětí, nespokojenost, duševní strádání, frustrace) významnou roli.

Předpokládá se tento mechanismus vzniku: psychický stresový činitel vyvolává afektivní napětí. Afekt se chápe jako most mezi psychickou a somatickou oblastí. Při afektu, kdy jsou blokovány motorické a vegetativní projevy , dochází k aktivaci neuroendokrinního systému a změnám, které mohou být při delším trvání ireverzibilní ( nevratné).

Typy psychosomatických poruch :

• Psychosomatózy v užším smyslu- jsou to organické tělesné nemoci, na jejichž vzniku se podílí psychogenní složka . Nejčastěji se sem řadí hypertenzní nemoc, vředová nemoc žaludku a dvanáctníku, srděční infarkt, migrény, bronchiální astma, revmatické artritidy, ulcerózní kolitidy.

• Psychosomatické funkční poruchy- pokud jsou krátkodobé, řadíme je do okruhu neurotických onemocnění. Patří sem kardiální funkční reakce, výrazné pocení, koktavost, tiky, zvracení, zácpu, průjmy, enurézu, sexuální poruchy.

• Psychosomatické poruchy v širším, nepřímém smyslu- porucha je dána určitým postojem, který vyplývá z předešlých zážitků a vede pak k chování, které poškozuje zdraví jedince. Patří sem například sklon k úrazům, otylost, stavy závislosti na toxických látkách ( tabák, léková závislost, alkoholismus)