Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 16

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (42 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Motivace a její význam Motivace je psychologický proces vedoucí k energetizaci organismu. Motivace usměrňuje naše chování a jednání pro dosažení určitého cíle. Vyjadřuje souhrn všech skutečností – radost, zvídavost, pozitivní pocity, radostné očekávání, které podporují nebo tlumí jedince, aby něco konal nebo nekonal. Motiv bývá označován jako hybná síla jednání a chování člověka,jako jakýsi “hnací motor“, který ženě člověka dopředu. Motivy jsou osobní příčiny určitého chování – jsou to pohnutky, psychologické příčiny reakcí, činností a jednání člověka zaměřené na uspokojování určitých potřeb. Za základní formu motivů jsou pokládány potřeby, ostatní formy se vyvíjejí z potřeb. Potřeba je stav nedostatku nebo nadbytku něčeho, co nás vede k činnostem, jimiž tuto potřebu uspokojujeme. Potřeby dělíme na: 1. Primární- biologické, prvotní (bezpečí, potřeba spánku, dýchání.) 2. Sekundární-psychické a kulturní potřeby(psychické-potřeba sdružování, péče a pomoci, potřeba tvorby- tvorba a práce, kulturní-potřeba poslouchat hudbu, pravidelně číst) S motivací se setkáváme v běžném životě denně. Většinou to, co nás baví v sobě skrývá určitou sílu, čili motiv. Co jsou to motivy ? Motivy jsou vnitřní hybné síly jednání a chování člověka. Motivy pro lidské činnosti vycházejí z nitra člověka, nazýváme je impulsy. Většinu motivů si člověk uvědomuje, jsou to uvědomované motivy. Motivem bývá označován proces aktivity vyvolané motivem a končící realizací motivu. Většinu motivů svého jednání si člověk uvědomuje, jsou to uvědomované motivy existují však i jednání a chování člověka, jehož motivy si jedinec neumí vysvětlit proč se tak choval, jednal (proč byl k určité osobě agresivní) v takových případech se v jednání a chování člověka uplatňují neuvědomované motivy. Motivace- termín vznikl z latinského moveo = pohybuji. Motivace se chápe jako : Příčinu pohybu, stavu Jako psychický stav organismu a následnost změn Jako determinant směru aktivity Jako příčinu rozhodování Hodnotová orientace : Vzniká při motivovaném chování, posuzuje a hodnotí všechny podněty z hlediska vzniklých motivů. Týká se podnětů působících při motivačním chování i cílů chování. Rozdíly : V motivaci chování jsou individuální rozdíly- ty se týkají intenzity a způsobu uspokojování potřeb. Totéž jednání člověka může mít rozdílnou motivaci. Motivace a léčení nemocných : U pacienta – momentální dominující motivy. Mohou být pozitivní ( obava o děti- snaha se co nejdříve uzdravit) nebo negativní ( nemám pro koho žít, všichni čekají na dědictví). U zdravotnických pracovníků - motivace k povolání. Proč chci pomáhat lidem? Proč jsem si toto povolání vybrala? Pracuju ráda s lidmi? Jsem ráda v kontaktu s lidmi?Jak mohu pomoci? Motivace ve škole. Motivace ve škole má své nezastupitelné místo. Jedná se o motivaci ve vztazích žák- učitel a žák- učivo. Motivace ve vzdělávání je velmi důležitá. Má na ni vliv celá řada faktorů a skutečností.Uvádím některé z nich : • Pokud učitel má tu „smůlu“, že učí žáka předmět, který ho nebaví nebo ke kterému má dokonce odpor, je motivace velmi složitá ( například některé dívky odmítají matematiku nebo fyziku, hoši zase dějepis apod.). Jednodušší situaci mají učitelé na odborných školách, kteří vyučují odborné předměty. Studenti, kteří zde studují si většinou školu vybrali právě z důvodu preference dané odbornosti. V tom případě je motivace vcelku jednoduchá- žáka předmět baví a zajímá.( Studentky zdravotnické školy se těší na praxi na dětské oddělení.Ke studiu na škole je přivedla touha pracovat s malými dětmi. ) • Vztah žáka k učiteli- velkou roli zajisté hrají sympatie a naopak antipatie. Učitel- profesionál by se měl chovat ke všem žákům stejně, neměl by někomu naddržovat a jiného studenta nedoceňovat. Toto platí ale i opačně, také žáci mají své oblíbené a neoblíbené učitele. Oblíbený učitel žáka snadno motivuje pro předmět, který učí. • Probíraná látka – žáka může v rámci předmětu zajímat jedno téma více než druhé. Pokud zrovna učitel vyučuje téma, které žák zná a baví ho, je opět motivace snadná. • Prostředí třídy- pokud učitel vyučuje ve světlé třídě, kde je přiměřené teplo, není slyšet hluk z ulice, má k dispozici vhodné didaktické pomůcky, pak je opět motivace – zaujetí žáka pro výuku snazší. • Střídání činností během vyučovací hodiny- pro udržení pozornosti a zvýšení motivace je vhodné střídat během hodiny činnosti- skupinová práce, výklad pomocí prezentace, skládankové učení, brainstorming, učení se navzájem.Toto zajistí delší udržení pozornosti žáků. • Klima třídy- jsou třídy, kde je příjemné a tvůrčí klima, ale vyskytují se i třídy, kde jeden žák nebo skupinka nedisciplinovaných žáků dokáží narušit celou hodinu a tím pádem i motivaci ostatních pro práci v hodině. Učitel se do takové třídy netěší a i tato skutečnost má vliv na výsledek vyučovací hodiny. • Doba výuky- má velký vliv na motivaci pro výuku. Pokud je výuka zařazena v rozvrhu na konečné vyučovací hodiny nebo na hodiny bezprostředně po obědě, dostavuje se u žáků fyziologický útlum a tím dochází i k poklesu motivace. Z výčtu je patrné, že motivace je pro náš život nutná, ať se to týká našich zálib a koníčků nebo naší práce. Není možné, aby člověk v životě dělal jen věci, které ho baví a těší. Je nutné , aby se člověk naučil vykonávat také činnosti neoblíbené dobře, rychle a účelně a aby si je zbytečně nehaněl a nevytvářel si k nim odpor ( malování, velký úklid, nákup apod). Psychosomatická onemocnění Mezi psychosomatické poruchy se nejčastěji počítají hypertenzní nemoc, vředová choroba žaludku a duodena, bronchiální astma, ischemická choroba srdeční a některé kožní choroby Při jejich vypuknutí, recidivě nebo zhoršení a ovšem i při jejich ústupu se silně uplatňují duševní vlivy Psychosomatické vztahy v mezích normy jsou dávno známé a každému přístupné z vlastní i okolní zkušenosti. Popisujeme dva směry těchto vztahů : 1.Děj psychosomatický- jeho východiskem je určitý psychický stav nebo změna stavu, která vyvolává fyziologickou odezvu organismu. Nejvýr

Témata, do kterých materiál patří