Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 12

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (96,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

12. Vrozené vlastnosti osobnosti, definice osobnosti, vývojové směry a teorie vývoje osobnosti Osobnost člověka. Osobnost člověka funguje jako integrovaný celek. Je individuálně typický pro každého jedince a ve svých charakteristických rysech i relativně stabilní. Každý člověk je jedinečná osobnost se svými typickými rysy, kterými se liší od jiného člověka. Osobnost lze definovat jako celek charakteristický: • Vnitřní jednotou a strukturovaností jeho dílčích složek • Individuální specifičností, odlišností od jiných osobností • Vývojovou kontinuitou- tj. relativní stálostí psychických vlastností v průběhu různých vývojových změn Definice osobnosti: Osobnost charakterizujeme jako historicky a geograficky podmíněného jedince s osobitým a jedinečným životním slohem a jistým sociálním místem.( J.Souček, 1969) Popisujeme 3 základnívývojové směry v rámci vývoje osobnosti. Každý vidí pro vývoj osobnosti jako důležité jiné hodnoty: 1.Enviromentalistický směr – zdůrazňuje vlivy prostředí, respektive učení. Představitelem směru je BEHAVIORISMUS – vychází z materialismu a pozitivismu.Základním principem je předpoklad, že veškeré chování je determinováno působením podnětů z prostředí. Zakladatelem tohoto směru je J.B.Wattson. V roce 1912 teorii blíže popsal a vydal Behavioristický manifest 2.Nativistická teorie – vychází z předpokladu, že duševní vývoj člověka je určený vrozenými dispozicemi a prostředí jej neovlivní.Představitelem tohoto směru je S.Freud. Popisuje 2 základní pudy-pud života a pud smrti. Teorii propaguje například prof. Jensen. Ten uvádí, že dokonce 82% variabitity skóre IQ je určeno geneticky a jen zbytek dokáže ovlivnit výchova a prostředí. 3. Humanistická teorie – vychází z vnitřního potenciálu člověka, respektuje také vlivy prostředí a výchovu. Obě složky se navzájem doplňují a plynně na sebe navazují. Z uvedených vývojových směrů vycházejíteorie osobnosti. Zde je výčet alespoň 5 nejzákladnějších: 1. Holistická teorie Vychází z hierarchického uspořádání potřeb. Lidské potřeby rozlišuje na potřeby nižší ( zajišťují fyziologické přežití organismu-např. potřeba bezpečí) a na potřeby vyšší ( zajišťují duševní pohodu a rozvoj osobnosti – např. potřeba přináležitosti, potřeba lásky a úcty).Toto uspořádání znamená, že potřeby nižší musí být uspokojeny dříve, než potřeby vyšší.Představitel této teorie je Abraham Maslow (1908-1970) 2. Psychosociální teorie osobnosti Teorie definuje osobnost jako celek zděděných a získaných duševních vlastností , které jsou pro jedince příznačné a činí ho jedinečným. Rozlišuje 2 složky osobnosti – charakter a temperament. Počítá s 5 hlavními potřebami člověka – potřeba vztažnosti, potřeba transcendence, potřeba zakořeněnosti, potřeba identity a potřeba orientačního rámce Představiteli teorie jsou Erich From a Erik Erikson 3. Behaviorismus Směr uznává pozorovatelné chování živých organismů. Lidské chování může být naučeno a pak zase odnaučeno. Představitel teorie je I.P.Pavlov. Klasické podmiňování je založeno na spojení 2 podnětů – podmíněném (například zvonek) a nepodmíněném (například maso) při známém pokusu se psy. 4. Humanistická teorie Středem teorie je vlastní já – zdůrazňuje jednotu a jedinečnost každého jedince. Člověka chápe jako proces , ne jako hotový výtvor. Sebepojetí je formováno rodiči a dalšími osobami v životě jedince. Představitelem teorie je Carl Rogers. Ten zavedl a užil pojem dobrý život – jako proces, způsob života jak lidé žijí. 5. Psychoanalýza Představitel teorie je Sigmund Freud ( 1856-1939), který popsal Oidipovský komplex- je to nevědomý erotický vztah a incestní přání dítěte vůči rodiči opačného pohlaví, přičemž rodič stejného pohlaví je vnímán jako sok.Teorie je základem psychoterapie. Struktura osobnosti může být chápána jako ledovec- vědomí-podvědomí-nevědomí.Osobnost je uzavřeným systémem. Osobnost je soustava vlastností osobnosti. Vlastnost osobnosti je ta stránka osobnosti, na kterou usuzujeme z chování jedince. Vlastnosti osobnostise vyznačují mnoha znaky, které se berou v úvahu při jejich hodnocení. Patří k nim : -stálost (konzistence) - rozumí se, jak je vlastnost stálá (pracovitost) -časové trvání - chápeme, jak dlouho vlastnost trvá, zda se časem mění nebo ne (láska k dítěti) -pronikavost (převládání nad ostatními) - vlastnost je tak silná, že oststní může utlumot ( strach z budoucnosti) -hierarchičnost (stupňovité uspořádání) - v každé životní etapě upřednostňujeme jinou vlastnost jako nejdůležitější (v mládí dravost, budování kariéry) -polarita (protikladnost) - vlastnosti se mohou chovat protikladně (radost vystřídá smutek. Velmi rychle se střídají u malých dětí.) Osobnost je dynamická, to znamená, že se neustále mění v souvislosti s vlastním vývojem. Přesto je osobnost relativně stálá a mnohé své vlastnosti si zachovává po léta. Osobnost každého člověka je jednotou stálého a dynamického. Vlastnosti se dělí na vrozené a získané. Vrozené vlastnosti jsou podmíněny dědičně. Týkají se vlastností nervové soustavy, projevují se v temperamentových vlastnostech a vlohách. Získané vlastnosti člověk získává postupně během života v důsledku vlastní aktivity , výchovy a sebevýchovy. Velkou roli hraje společnost, do které se jedinec narodil. Velký vliv mají vedle rodiny také kamarádi a přátelé, především v pubertě a mladé dospělosti. Teto vliv může být kladný (vztah ke sportu) nebo i záporný (party, skupiny, sekty). Osobnost zdravotnického asistenta. Zdravotnický asistent pracuje s nemocným člověkem, působí na něho nejen svými odbornými znalostmi, ale celou svou osobností, svým vztahem k němu, úrovní svých profesionálních vlastností a dovedností a mírou profesionální adaptace (tj. správným přizpůsobením se svému povolání) Oblasti požadavků na osobnost ZA Vzdělání: • všeobecný přehled + odborné vzdělání (znalosti v teorii a dovednosti v praxi) • obor ZA je zakončen maturitní zkouškou • celoživotní vzdělávání – povinnost ZA stálého vzdělávání a doplňování vědomostí na odborných seminářích a kurzech Zdravotnický pracovník se stá

Témata, do kterých materiál patří