Otázka č. 7
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
7. Představivost a fantazie
PŘEDSTAVA: je psk.proces který názorně zobrazuje předmět nebo děj, jež nepůsobí v přítomném okamžiku na naše smyslové orgány. Svým obsahem se shoduje s vjemem, avšak na rozdíl od vjemu je představa méně přesná, méně zřetelná a je přelétavá. Zvláště děti a umělci mají velmi živé představy.
- podle druhů analyzátorů a podle forem vnímání rozlišujeme představy zrakové, sluchové, čichové, pohybové.
- fyziologické procesy při vnímání a zapamatování zanechávají v nervových buňkách určité stopy, které pak umožňují vybavení i přetváření představ. Vybavování představ je provázeno změnami FF, které se podobají těm, jež nastává při skutečné situaci (představa zkoušky může vyvolat bušení srdce, citrón = stažení svalů obličeje a k slinění)
Když jedna představa vyvolá druhou říkáme, že jsou představy spojeny asociací.
ASOCIACE znamená spojení představ nebo jiných psk. jevů.
nejčastější druh asociace je podle dotyku další druh asociace je podle podobnosti (při setkání s cizím člověkem si vybavíme našeho známého) Asociace se vysvětlují tvořením podmíněných reflexů a jejich soustav
různí lidé mají spojeny se stejným slovem různé představy a city, toho se využívá v některých psychologických metodách k poznání individuálních rozdílů mezi lidmi.
Vzpomínková představa je odlišná od představ fantazie, vzpomínková (=představa paměti) reprodukuje něco, co jsme vnímali
FANTAZIE: je psk. proces, který vytváří relativně nové představy. Není to vytváření z ničeho, základem je naše zkušenost, vjemy, vzpomínkové představy, ale ty jsou pozměněny, popřípadě se kombinují do takových celků, které se ve skutečnosti nevyskytují. Vzpomínkové představy nejsou od fantazie odděleny, i vzpomínky jsou ve srovnání s vnímanou skutečností pozměněné
Rekonstrukční fantazie - vytváření představy podle slovního popisu nebo schematického znázornění.
Tvůrčí fantazie - vytváření nových představ. Může se uplatnit v umělecké tvorbě či při technických vynálezech, ale i zařizování bytu. Lidé vybavení tímto druhem fantazie vnesou do kterékoli činnosti něco nového, vlastního, originálního.
Bezděčná a záměrná fantazie - záměrná se řídí vědomým záměrem, cílem (představit si šaty podle nákresu), bezděčná nemá takové usměrnění, představy se vybavují samy. Bezděčná probíhá zvlášť výrazně při snění v bdělém stavu nebo ve spánku.
Snění v bdělém stavu bývá pokračováním skutečných událostí. Někdy je to vytváření neskutečného světa, do kterého člověk utíká a v němž jsou vyřešeny jeho problémy a splněné přání.
Snění ve spánku se podobá snění v bdělém stavu, bývá však ještě víc nerozumné. To proto, že ve spánku většina nejvyšších částí nervstva jsou v útlumu, chybí kontrola psychické činnosti. Sny se zdají každému člověku, a to několikrát za noc ale vyprávět je umí jenom tehdy, když se mu zdály krátce před probuzením.