PAMĚŤ- přednáška (1)

PAMĚŤ

Paměť umožňuje osvojení zkušeností, jejich zapamatování, uchování a vybavení (je to vlastně uchování informací o podnětu, který již nepůsobí).

Fáze paměti :

1. Zapamatování (vštípení do paměti)

V mozku se v důsledku působení podnětů (např. vidím člověka, zvíře, venku prší..) vytvářejí paměťové stopy a dočasné spoje (jedná se o složitou biochemická reakci v nervových buňkách.) Zapamatování může být :

• neúmyslné (bezděčné) – do zapamatování nezapojujeme svou vůli, ,pamatujeme si to, co nás zaujalo- barvy, vůně, jména herců z muzikálu….

• Úmyslné (záměrné) – řeknu si, že se chci něco naučit, něco zapamatovat –učební látku, verše,

• Logické – chápeme vztahy, souvislosti (rychlejší osvojování poznatků), méně zapomínáme

• Mechanické – potřebujeme si zapamatovat něco přesně a doslova - báseň, slovíčka, vzorce…

Podle délky trvání zapamatování, respektive rychlosti zapamatování máme paměť :

• Bezprostřední – zapamatování podnětů trvá několik vteřin, pak dochází k zapomenutí – například zapamatování telefonního čísla, které po vytočení můžeme zapomenout, hod kostkou, postup figurkou

• Krátkodobá – informace drží asi minutu až desítky minut, nebo v omezeném množství asi sedm podnětů – jmen, slov, sedm čísel…má omezenou kapacitu, informace zaznamenané v této paměti podléhají většinou zapomínání. Jen málo z nich přechází do dlouhodobé paměti.

• Dlouhodobá – má neomezenou kapacitu. Do dlouhodobé paměti se ukládají informace z krátkodobé paměti a to buď spontánně nebo našim vlastním úsilím- například opakováním. Dlouhodobá paměť se dělí na :

Procedurální – paměť na činnosti, jízdu na kole, aplikaci injekcí..

Deklarativní – paměť na fakta – hlavní města, jména řek, vzorce

Epizodická – paměť na události našeho života – vánoce, dovolená …

Autobiografická – datum narození, den naší svatby….

Výzkumy : zapamatujeme si :

: 10% z toho, co slyšíme,

: 15% z toho, co vidíme

: 20 % z toho co, co současně vidíme a slyšíme

: 40 % z toho, o čem diskutujeme

: 80 % z toho, co přímo zažijeme nebo děláme

: 90%, co se pokoušíme naučit druhé

1. Pamatování /uchování v paměti)

Časová etapa od zapamatování do vybavení („opakování je matka moudrosti“). Pro tuto etapu je příznačné zapomínání. Nejvíce zapomínáme to, co nás nezaujalo, čemu jsme nerozuměli, o čem si myslíme, že to nebudeme potřebovat.

Nejvíce si pamatujeme to, co jsme si opakovali, co je provázeno silným citovým zážitkem – např. první pusa.

Zapomínání

Fyziologický proces, dochází k atrofii mozkových stop ( zmenšují se, scvrkávají se). Prostředkem proti zapomínání je opakování. Má být aktivní, to znamená, že po seznámení s učivem je nutné ho reprodukovat vlastními slovy, z počátku s učebnicí a pak později bez učebnice. V učivu vyhledávat souvislosti a vztahy. Navazovat na předešlé učivo, hledat možnosti jeho praktického využití.