23. Sociální psychologie - komunikace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
23. Sociální psychologie – komunikace
Sociální psychologie – základní psychologická disciplína
- pokouší se za pomoci vědeckých metod porozumět a zároveň vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivňováno skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých
- věda o chování, prožívání a zkušenostech jednotlivce ve společnosti
- zabývá se zejména změnami obsahu i formy duševního života člověka pod vlivem sociálních podnětů
- předmětem je konkrétní osoba, žijící v konkrétních společenských podmínkách
- zakladatelé: Émile Durkheim a jeho žák Lévi-Strauss
- témata sociální psychologie:
Sociální vnímání
- sebe-vnímání
- sociální Já a sociální identita
- vnímání ostatních
- vnímání skupin
- kognitivní disonance
- teorie sociálního srovnávání
- zkreslení sloužící sobě
- žárlivost
- sebe-naplňující se proroctví
- sleeper effect
- efekt experimentátora
- změna postoje
- sociální percepce
- teorie nálepkování
- sociální učení
Sociální vlivy
- agresivita
- altruismus
- přitažlivost a láska
- konformita a poslušnost vůči autoritě
- difuze odpovědnosti
- efekt přihlížejícího
- násilí v médiích
- konformita
- poslušnost
- skupinová polarizace
Sociální jednání
- skupinové procesy
- skupinové chování
- postoje
- mezilidské vztahy
- pluralitní ignorance
- investiční model vztahů
- asertivita
- fáze vývoje skupiny
- groupthink
- kolektivní chování
- skupinové role
- sociální lenivost
- teorie sociální směny
- psychologie davu
Komunikace
- z latiny communicare = „společně něco sdílet, činit něco společným“
- výměna informací mezi účastníky, podílení se na celkovém dopadu zprávy a kontextu
- synonymum interakce, procesu vzájemného ovlivňování a působení
- interakce mezi jedinci, která slouží ke sdělování a příjmu informací všude kde potkáme člověka (bez mluvení)
- zprávy, informace = 90% mluvíme o sobě/ostatních, pocity, jak chápat sdělování („nechci pomlouvat…“), přání, žádosti („pochop…“), utužování vztahů
- funkce komunikace: informovat (in-form= tvarovat uvnitř), vzájemně se domluvit, instruovat/ zjišťovat (vede k lepší orientaci ve světě), pobavit, přesvědčit, navázat kontakt, sdružovat se, exhibovat
- komunikační proces (Harold Lasswell): KDO - komunikátor, sdělující, vysílá sdělení a zahajuje komunikační proces
CO ŘÍKÁ - komuniké, obsah sdělení
KOMU - komunikant, příjemce sdělení
ČÍM - druh komunikace
PROSTŘEDNICTVÍM JAKÉHO MÉDIA - prostředky, jakými je informace sdělována, komunikační kanál
S JAKÝM ÚMYSLEM - záměr komunikátora, jeho motivace
S JAKÝM ÚČINKEM - dopad sdělení na příjemce, účelu sdělení
- v průběhu komunikace dochází ke kódování (informace sdělujícím) a dekódování (informace příjemcem)
- dle počtu účastníků: intrapersonální X interpersonální X masová komunikace