Psychologie-osobnosti
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
charakteristikách, hodnotách...)
• Ovlivňují interpretaci přicházejících se informací a mohou se také těmito informacemi měnit
• Usnadňují zpracovávání informací, jejich třídění...
• Lidé při vnímání okolního světa přemýšlejí pouze o oblastech, pro která mají vytvořená schémata, ostatní
nepoutají tolik jejích pozornost
• Já je reprezentováno prototypem, který má centrální a okrajové rysy
TYPY REPREZENTACÍ JÁ
CENTRÁLNÍ (jádrové) vs. PERIFERNÍ
Bývají nejpropracovanější a nejvíc ovlivňují zpracování informací o vlastní osobě
REÁLNÁ vs. MOŽNÁ
• Čím člověk chce být, nebo mohl být
• Čeho se člověk obává, že by se mohl stát
• Odvozená z minulosti a vztažená k budoucnosti
• Vyjadřuje konkrétní, osobně významné sny či obavy
• Mohou být vytvářena i průběžně novou sociální zkušeností
• Mohou fungovat jako regulační a motivační činitel
TYPY REPREZENTACÍ JÁ
IDEÁLNÍ JÁ
• Je jedno z možných Já
• Vysněný vs. závazný sebeobraz (Rosenberg, 1979)
POZITIVITA VS. NEGATIVITA SEBEPOJETÍ
• U adaptovaných osob převažují pozitivní reprezentace Já (pozitivní sebepojetí)
• Pozitivní sebepojetí umožňuje adaptaci (usnadňují přijetí negativních informací o sobě)
• Je dáno i temperamentem
• I pozitivní sebehodnocení může obsahovat negativní složky (tzn. člověk připouští, že má i některé
nežádoucí charakteristiky) – pokud jsou periferní, sebeobraz zůstává příznivý (sebepojetí: „nikdo není
dokonalý“). Akceptace vlastních negativních stránek může být výrazem osobní zralosti.
• Pokud se negativní sebehodnocení dostává do centrální pozice (důležité pro definování vlastního Já) –
mohou sebepojetí významně modifikovat
• DEPRESÍVNÍ SCHÉMA JÁ (Beck, 1967) – zkresluje informace a tak udržuje depresi
ADEKVÁTNOST SEBEPOJETÍ • Realita vs. Představa ??
• Sebepojetí se vytváří primárně sociálně (člověk přejímá zpětnou vazbu z okolí) a tato přesvědčení může měnit
na základě vlastní zkušenosti
• Rodiče:„nicztebenebude,rostešprošibenici!“ • Realita: potomek dostane Nobelovu cenu
• SEBEKLAM – pozitivní zkreslení, usnadňuje psychologickou adaptaci
SEBEHODNOCENÍ
RYSOVÉ= Stabilní, Generalizované vs. STAVOVÉ= situačně podmíněné
Původ:
V dětství – vliv prostředí (významní druzí) – rodiče, poté vrstevníci, pak další referenční skupiny (kolegové,
partner, děti, přátelé...)
Původně vnější hodnocení se postupem věku internalizují – standardy druhých se stávají OSOBNÍMI VODÍTKY
(Higgins, 1991). Tyto mohou fungovat jako regulační a motivační činitelé.
SEBEHODNOCENÍ
• Odvíjísetakéodpozitivní/negativníafektivity(propojenost kognitivních procesů a prožívání)
PŘÍKLAD:
• Depresívní prožívání vede k vytvoření negativního kognitivního schématu – narušuje se vnímání reality i sebe
sama – např. ve formě KOGNITIVNÍCH OMYLŮ (Praško)
• Nepodložené závěry • Zobecňování