Starší školní věk a adolescence text

Příčiny :

a) problémy v rodině- špatná zkušenost s rodičem- rodič mu neprojevuje lásku, dává mu najevo, že není pro něj důležitý, neprožívá radosti a starosti svého dítěte

b) opakem jsou rodiče, kteří chtějí mít abnormální kontrolu nad jeho životem, neustále ho usměrňují, co dělá např. špatně, vyčítají mu každou maličkost

c) rodiče ve složité vnitřní situaci- pijí alkohol, trpí nemocemi, řeší partnerskou krizi – opomíjejí pak potřeby svého dítěte,

Většina sebepoškozujících se osob se pořezává mírně, obvykle v soukromí, s použitím žiletky, nože, části skla nebo zrcadla. Nejčastěji pořezávanými částmi těla jsou zápěstí a paže, někdy i nohy. Sebepoškození má tendenci se opakovat a může probíhat po řadu let. Velká většina prvních epizod zůstane bez odezvy, neboť je jedincem držena dlouhodobě v tajnosti, hlavně ze strachu z reakcí nejbližších osob. Dotyční se většinou velmi brzy naučí následky svého jednání maskovat a pro vysvětlení svých zranění využívají různých fiktivních nehod a zapírání. Akt záměrného sebepoškození není ohraničený, spíše se jedná o cyklus neustále se opakujícího vzorce. Na jeho počátku stojí silný tlak a psychická bolest, na konci pak prožitek uvolnění. Tělesná bolest slouží k eliminaci duševní trýzně, cílem sebepoškozování je dosažení psychické úlevy. Skutečnost, že sebezraňování přináší úlevu, vede k zafixování této strategie a k jejímu opakování. Uvolnění napětí a zlepšení nálady však nemá dlouhého trvání, neboť je brzy vystřídáno pocity viny a vlastní neschopnosti či nedostatečnosti, trpí pak i úzkostí, depresemi, sníženým sebevědomím, má potíže i ve škole, Akt sebepoškození se nejčastěji opakuje dvakrát až třikrát týdně.

Léčba : psycholog, psychiatr, antidepresiva, psychoterapie

• poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie), vše je důsledkem nepříjemného duševního stavu- může přetrvávat i pak v adolescenci

Mentální anorexie – jedná se o touhu po extrémní štíhlosti a chorobný strach ze ztloustnutí. Stav vede k záměrnému odmítání jídla se ztrátou chuti a vymizením pocitu hladu. Vzniká nejčastěji mezi 12-15. rokem života, častěji u dívek. Nejdříve se dostavuje radost ze štíhlé postavy, potom ale zvýšená únava, ztráta zájmů, psychické obtíže, nekritičnost ke svému vzhledu, zatajují své potíže. Pokožka je bledá, je zácpa, dochází i metabolickému rozvratu. Z psychických obtíží se dostavuje úzkost, deprese.

V anamnéze je častý genetický předpoklad, zvýšená sebekritičnost, strach z nezdravého jídla, stres, frustrace (např. z rozvodu rodičů). Léčba je dlouhodobá- ambulantní, nebo hospitalizace. Může se zvrhnout v mentální bulimii.

Mentální bulimie se projevuje nezadržitelnou touhou přijmout nadměrné množství potravy a následně zvracením či velkým užíváním projímadel. Vzniká mezi 18-20 rokem života. Přejídání a zvracení je spojeno silnými pocity viny, výčitkami, depresemi.