KLASICISMUS A TVŮRCI POKLASICISTNÍ KOMEDIE%0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
ve službách krále a vybojuje důležité vítězství nad Maury, zároveň získává přídomek Cid, po dalších
peripetiích se král rozhodne, že oba mohou být sezdáni, protože Rodrigo odčinil svou vinu udatností v boji
- dobré, promyšlené, happy end, měla v té době velký úspěch
- nedodržuje pravidla 3 jednot
JEAN RACINE (1639 – 1699)
- další ze tří nejvýznačnějších tvůrců francouzské klasicistní tragédie
- psal tragédie psychologické, v níž se střetává cit s egoistickými vášněmi
- nevěří v sílu rozumu
- Corneille popisuje osoby takové, jaké by měly být, Racine takové, jaké jsou
- dějištěm je pro něj lidské nitro
- vášně zvítězí na úkor rozumu
- zpracovával antické náměty v duchu své doby, ale předkládal psychické pochody jeho součastníků z dvorského
prostředí prostřednictvím starověkých postav
- zobrazoval působení živočišné vášně, která zákonitě ničí nejen ty, kdož ji podlehnou, ale i všechny lidi jim
blízké
„Andromacha“
„Britanicus“
„Ifigénie v Aulidě“
„Faidra“
- nejslavnější dílo autora, ve své době u diváků propadlo, u církevních kruhů vyvolalo pohoršení
- tématem je erotická vášeň Faidry, druhé manželky krále Thésea, k nevlastnímu synovi Hippolytovi, ten však
její city neopětuje, a když navíc Faidra zjistí, že Hippolyt miluje mladičkou Aricii, zmítána žárlivostí a
rozbolestněna svou marnou snahou, křivě před Théseem obviní Hippolyta ze zapovězené lásky k ní samé,
Théseus uvěří této lži a na svého syna svolává pomstu bohů – syn umírá, Faidru však sžírá svědomí a nakonec
svému manželovi prozrazuje své provinění, svůj život končí sebevraždou
JEAN DE LA FONTAINE (1621 – 1695)
- jeho tvorbu můžeme nazvat jako satiricky a realisticky založenou
- demokracie, přebásnil Boccacia a Ariosta
- psal bajky - čerpal z Ezopa, z Phaedra
- jsou jinotajné, ale vykreslují a kritizují všechny vrstvy francouzské společnosti, nikoho nešetří (zvláště
z vyšších tříd)
- zaměřuje se na pokrytectví, lstivost, domýšlivost
- soustředil je do 12 oddílů a ve všech dochází k aktualizaci
JEAN BAPTISTA POQUELLIN - Moliére (1622 – 1673)
- jednoznačně nejúspěšnější evropský veseloherní autor
- svou přezdívku si zvolil proto, aby svým rodičům (otec byl zámožným měšťanem, čalouníkem) nedělal hanbu
vždyť herectvím, které tolik miloval, bylo v tehdejší společnosti opovrhováno!
- přes 13 let působil u různých kočovných společností nejen jako řadový herec, ale rovněž jako spisovatel frašek
a komedií, a dokonce režisér. Později byl přijat do královských služeb a stal se ředitelem královského divadla
v Paříži.
- Moliére ve své tvorbě vycházel z tradice lidového divadla i z odkazu antických komedií, stejně tak ale i
z italské komedie dell’arte (zejména ve smyslu improvizace)