Osvícenství a Sentimentalismu ve Francii a Anglii

- idealizuje zde 1.stav člověka – člověka nedotčeného civilizací

„Rozprava o původu nerovnosti mezi lidmi“

- příčinnou veškerého lidské utrpení je společenská nerovnost, jejíž původ je ve vzniku soukromého vlastnictví

„Společenská smlouva“

- manifestem buržoazní revoluce, rodina by měla být vzorem společnosti

- jedná se zde o dohodu lidí o vytvoření společenství (státu), ti si zvolí, kdo jej povede

- musí zde být uplatňovány vztahy, které jsou vhodné pro většinu lidí, právo svrhnutí a nastolení nové vlády

- toto dílo má velmi revoluční charakter

- zpočátku působil Rouseau jako hudebník, je tedy autorem řady hudebních děl a hudební teorie (např.:

„Vesnický věštec“ – opera).

„Nová Heloisa“

- uplatňuje zde své sentimentální směry

- román v dopisech, o lásce urozené dívky a jejího učitele

- otec však dívku provdá za urozeného člověka, učitel však i nadále zůstává v rodině a jejich láska zůstává

něžným + rodinným přátelstvím

- ona svou lásku směřuje k dětem a náboženství, protože se bála, že podlehne svému citu k učiteli

- celý příběh je zahalen do kouzelného rámce alpské přírody (prvek preromantismu)

- projevuje se zde „rousseaismus“ = sepjetí hlubokých citů a nádherné přírody a zároveň zkažených lidských

mravů, toto dílo může být též určitou předzvěstí romantismu

„Emil čili o výchově“

- zde velký důraz na čistotu citu + přiblížení se přirozenému životu, vyjadřuje zde osvícenský ideál, důraz klade

na svědomí člověka a na společenskou úlohu k přírodě

- napsal dvě autobiografická díla :

„Vyznání“

„Dumy samotářského chodce“ (zde hodnotí svůj život moudře a sebekriticky)