Socialni kontrola, jeji systemy a prostredky

b) Společnost bez socializace není schopna předat své základní normy a hodnoty a rozpadá se.

Socializace má i své problematické důsledky, přenášejí se jí nejen kulturní hodnoty, ale také existující sociální nerovnosti. Neméně závažné je konkurenční rozštěpení socializačních mechanismů, každý socializační systém (rodina, škola, vrstevníci, masová média, politické strany) vytváří na socializovaného jedince protichůdné tlaky a nabízí mu vzájemně si odporující interpretace světa. Socializace je nejmírnější prostředek sociální kontroly, protože si jeho působení ani neuvědomujeme. Úspěšná socializace způsobuje, že se většina lidí zcela bez problémů podřizuje požadavkům jednotlivých kontrolních systémů, protože to považuje za normální a správné.

b) PŘESVĚDČOVÁNÍ A RACIONALIZACE

Přesvědčování = vede-li k žádoucímu výsledku, není spojeno s násilím ani s hrozbou sankcí. V zásadě jde o pokus vysvětlit škodlivost deviantního myšlení či jednání poukazem na obecně přijaté hodnoty a normy. Přesvědčováním poukazujeme na to co se má a nemá dělat podle pravidel, co se sluší a co se nesluší. Přesvědčujeme např. adolescenta, že je kouření škodlivé zdraví.

Racionalizace = je to jemný prostředek sociální kontroly založený na ekonomickém principu, tzn. na vyčíslení a porovnání nákladů a efektu žádoucího myšlení, jednání a chování. V podstatě se jedná o pokus vysvětlit, že požadované myšlení, jednání a chování se člověku vyplatí. Zisk výrazně převýší náklady za nedodržení požadovaného. Tohoto poučení se nám může dostat od někoho jiného nebo k němu můžeme dojít po úvaze sami = autoregulace (sebekontrola). Racionalizace je využití ekonomických procesů, dodržování pravidel se nám vyplatí.

c) VÝSMĚCH, POMLUVA, POTUPA, OSTRAKISMUS

Tyto prostředky se uplatňují ve skupinách, kde se lidé osobně znají a jsou spjati pocity osobní loajality. Zde mohou být uplatňovány velmi mocné a přitom jemné mechanismy kontroly nad skutečným nebo jen možným deviantním chováním. Výsměch a pomluvy, které dokonce ani nemusí být založeny na pravdě, jsou mocným nástrojem sociální kontroly zejména v primárních, malých a neformálních skupinách. Mnohé společnosti používají výsměchu jako jednoho z hlavních nástrojů kontroly nad dětmi. Většina lidí zažila pocit strachu z toho, aby se nezesměšnili v nějaké sociální situaci. S výsměchem nebo pomluvou může uvědoměle a docela úspěšně manipulovat každá inteligentní osoba, která má přístup k médiu přenosu. Psychicky nejničivější prostředek trestu, který má lidská společnost k dispozici je podrobit někoho ze svých členů systematické potupě a ostrakismu. Ostrakismus = člověk je přehlížen, zavrhnut společností, ostatní dělají jakoby neexistoval. Všechny tyto prostředky jsou především psychického charakteru.