Seminární práce - Komunikace s tělesně postiženým

Komunikace s tělesně

 postiženými

Moravcová Karolína, Ortová Zuzana, Rejmanová Lucie, Sedláčková Martina

3. B

02/2017

1

1 Koho označujeme za tělesně postiženého?

Za tělesně postiženého obecně označujeme jedince s omezenou pohybovou schopností, která

ovlivňuje jeho kognitivní, sociální a emocionální výkony. Což v důsledku znamená narušení plnění

rolí, které jedinec bez postižení zastává ve společnosti.1 

Neboli   dle   Renotiérové   a   Ludvíkové:  „Tělesná   postižení   jsou   přetrvávající   nápadnosti,

snížené   pohybové   schopnosti   s   dlouhodobým   nebo   podstatným   působením   na   kognitivní,

emocionální a sociální výkony. Řadíme mezi ně vady pohybového a nosného ústrojí, tzn. kostí,

kloubů, šlach, svalů a cévního zásobení. Dále pak poškození nebo poruchy nervového ústrojí, pokud

se projevují narušenou hybností.“2 

Pohybové postižení je často poznat i na vzhledu. Tělesně postižení často mají poruchy řeči,

zvýšenou reakci na zvuky nebo tzv. tiky.

1.1 Míra tělesného postižení

Tělesné postižení může být různého rozsahu: u někoho jen zhoršení chůze, které může a

nemusí   vyžadovat   užití   berlí.   Postižení   může   zasáhnout   jak   dolní,   tak   i   horní   končetiny.

Nejzávažnější pohybová postižení dovolují handicapovaným jen pohyb pomocí vozíku. 3

1.2 Stupně tělesného postižení

Tělesné postižení můžeme rozdělit do tří základních stupňů: lehké, středně těžké a těžké

postižení. Hranice mezi jednotlivými stupni se dají jen velmi těžko definovat, na každého klienta

musíme nahlížet individuálně a to po celý jeho život, v průběhu života se může totiž jeho zdravotní

stav   změnit   a   tím   i   stupeň   tělesného   postižení.   Stupeň   tělesného   postižení   rozhoduje   i   o   výši