Stín kapradiny_V001_o

Čapek měl knihy rád nejen jako zdroj potěšení z krásné věci, ale i jako milý předmět každodenní potřeby. Jeho typickým výrazovým prostředkem se stal linoryt. Zpočátku byla tato technika přijímána spíše jako „z nouze ctnost“ (v situaci po první světové válce bylo třeba pracovat s materiálem levným, dostupným a časově méně náročným, než je složitý tisk z několikabarevného štočku). Náměty Čapkových obálek jasně odkazují na jeho vřelý vztah k přírodě – květinám, stromům, ptákům a zvířatům – vůbec, k „obyčejným“ věcem, lidem, lidovému řemeslu a folklóru (džbánky, obrázky na skle, dřevěné hračky). Podle Čapkových vlastních slov vše směřovalo k potřebě „co nejkratší cestou dojít k té nejstručnější a přitom nejúplnější zkratce, jíž má být tvář knihy narýsována.“

(J. Čapek, Vidět knihu, Muzeum umění Olomouc 16. 7.–27. 9. 2009)

obecná struktura ústní zkoušky

1. analýza výňatku z uměleckého díla (charakteristické rysy výňatku, s využitím vědomostí získaných přečtením celého díla);

2. obecně kulturní a literárněhistorický kontext díla;

3. porovnání výňatku z uměleckého textu s výňatkem z textu neuměleckého;

4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika.