Účtová třída 4

1. ohlašovací živnosti – ohlašují se na živnostenských úřadech

   • volné – není třeba nějaké kvalifikace, založení je velmi rychlé

• př. prodej, nákup

  • řemeslné – nutná kvalifikace – vyučení v oboru, popř. praxe v oboru

• př. pekaři, zlatníci, zedníci, truhláři, automechanici

  • vázané – jiná odborná způsobilost

• př. maséři, trenéři, fyzioterapeuté, projektanti, průvodci, oční optici, provozovatelé autoškol

1. koncesované – je třeba koncesované listiny

• pohřební služby, silniční, lodní a letecká doprava, cestovní kanceláře, směnárenská činnost, chemická výroba, soukromí detektivové

c) Fondy – charakteristika, tvorba a použití fondů

Kapitálové fondy

Kapitálové fondy jsou tvořeny z jiných zdrojů, než je výsledek hospodaření vytvořený vlastní činností. Tyto zdroje je možné rozdělit na externí, mezi které patří ážio, případně přijaté dary, a interní, které vyplývají z oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků.

Ážio vzniká při založení obchodní korporace, případně při zvyšování základního kapitálu v případě, že se obchodní korporace rozhodne pro upisování nových akcií (či vkladů). Ážio představuje rozdíl mezi částkou, za kterou jsou akcie/podíl vydávány (emisní kurz), a jmenovitou hodnotou akcie nebo podílu na základním kapitálu. V případě, že je jmenovitá hodnota akcie/podílu vyšší než emisní kurz, jedná se o tzv. disážio. Česká právní úprava ovšem emisi akcií/podílů s disážiem zakazuje.

Ostatní kapitálové fondy zahrnují kapitálové vklady peněžní a nepeněžní povahy, které nezvyšují základní kapitál obchodní korporace. Jedná se především o příplatek mimo základní kapitál, případně o přijaté dary. Obecná pravidla poskytnutí příplatku mimo základní kapitál by měla být určena společenskou smlouvou obchodní korporace. O konkrétních podmínkách (např. výše příplatku) potom rozhoduje valná hromada obchodní korporace, ale pouze v mezích stanovených ve společenské smlouvě.

Aby účetní jednotka dostála požadavku zakotveného v platných účetních předpisech, co se týče zobrazení reálné hodnoty finančních aktiv a finančních závazků, musí do účetnictví promítnout oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Jedná se o rozdíly mezi dosavadní účetní hodnotou některých aktiv/závazků a jejich reálnou hodnotou. K přecenění na reálnou hodnotu dochází u vybraných cenných papírů, realizovatelných podílů, derivátů či pohledávek určených k obchodování. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků vznikají také při přecenění podílů oceňovaných ekvivalencí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přecenění aktiv, které má účetní jednotka v držení, nikoli z prodeje aktiv, hovoří se v tomto případě o fondech vytvořených z nerealizovaného zisku nebo ztráty.