Onemocnění pohybové soustavy

Revmatoidní artritida

• neinfekční zánět kloubů, autoimunitní onemocnění, postihující většinou vícero kloubů naráz, či střídavě

• Klinika: υ Přerušované kulhání υ Bolestivost pohybového aparátu a z toho plynoucí až strnulost a neochota k chůzi či větší fyzické zátěži

• Diagnostika: υ Klinické vyšetření, standardní laboratorní vyšetření υ Stanovení revmatoidního faktoru, ANA test, RTG

• Terapie: Podávání imunosupresivních látek, snaha vyladit dávku až eliminovat úplně

• Časté recidivy

Křivice

• nemoc charakteristická poruchou růstu kostí mláďat nejen psů

• Vyvolaná nedostatkem vitamínu D, nedostatkem vápníku nebo fosforu či různou kombinací nedostatků těchto živin

• Velmi známá, ale dnes už dosti vzácná – souvisí se správným vybalancováním krmné dávky υ

• Při krmení kompletními krmivy je riziko vzniku minimální => měknutí kostí s deformitami, zduřelými klouby a rozvojem sudovitého postoje nebo postoje do X

• U masořavých zvířat (pes) vznikají prošlapy

• Doprovázená celkovým neprospíváním, zpomalením růstu až postupnou zakrslostí υ Neléčená křivice může postupně vést až ke smrti jedince

• Vitamín D, je prekurzor, chemická látka potřebná k syntéze hormonu zvaného kalcitriol – ovlivňuje metabolismus vápníku

• Pokud je nedostat vitamínu D, chybí organismu vápník i fosfor υ Křivice se může objevit i u zvířat, která mají vitamínu D dostatek, pokud v potravě samotné chybí dostatek vápníku, fosforu nebo obojího – nebo je poměr nevyvážený υ Většina zvířat si dokáže vytvořit dostatek vitamínu D v kůži při osvitu UV zářením – kromě psů a koček, kde je tento způsob minimální => nutný v potravě

• Zdroje vitamínu D: rybí tuk – nejvíce D, rybí maso, játra, mléko, vejce υ

• Křivice postihuje zvířata krmená výhradně svalovinou

• škodí nadbytek bílkovin za současného nedostatku sacharidů a minerálů, vadí také nedostatek bílkovin společně s nedostatkem vápníku, ke kterému může dojít při krmení vařenými šroty

• Vznik: nedostatek vápníku nejčastěji při krmení výhradně masem a vnitřnostmi (organismus si bere potřebná vápník z vlastních zásob = kostí) Obě nemoci mohou nastat i probíhat současně

• Klinika: Zápěstní klouby jsou zvětšené, Tzv. medvědí postoj s prošlápnutým záprstím, Nohy do O nebo do X a rachitický růženec, Lehká unavitelnost, Pohyb je bolestivý - odmítání pohybu

• Diagnostika: υ Anamnéza, klinické vyšetření, RTG, vyšetření krve (nemusí být poznat) υ Terapie: υ Úprava krmné dávky υ Velmi individuální

Osteoartróza

• progresivní onemocnění, pro které je typické sice pomalé, nicméně trvalé zhoršování stavu postižených kloubů

• kloubní onemocnění, při kterém dochází k poruše obnovy kloubní chrupavky a v návaznosti na ní, také ke změnám kosti a přilehlých měkkých tkání υ Vzniká s věkem nebo se přidává k vývojovým onemocněním kloubů, následkem úrazu

• označení pro různorodou skupinu onemocnění kloubů různě po těle s podobnými příznaky, degenerativního charakteru – vzniká z nadměrného opotřebení chrupavky kloubu (artróza je synonymum)

• Velká a obří plemena jsou mnohem náchylnější υ Proces není možné zcela zastavit a osteoartrózu úplně vyléčit

• vždy snaha progres osteoartrózy co nejvíc zpomalit + ulevit pacientovi υ Příznaky se mohou lišit dle závažnosti od stěží postřehnutelných až po velmi omezující υ Snížení aktivity υ Ztuhlost, kulhání, ulevování některé z končetin nepřirozený sed,…

• Obtíže se vstáváním, zejména po delším klidu, Neochota k pohybu, skákání, hraní si, chození do schodů, Známky bolestivosti, Částečná či kompletní zchromlost/neschopnost chůz, Na vycházkách – loudání se vzadu

• Zvýšená agresivita či naopak schovávání se, zalézání – tohle je projev bolesti υ Nadměrná vokalizace – projev bolesti υ Jakékoliv další změny chování značící nepohodu

• Diagnostika: Anamnéza, Klinické vyšetření – vyloučení jiných onemocnění υ Vyšetření pohybového aparátu υ Dále např. RTG υ

• Terapie – možnosti: υ Redukci tělesné hmotnosti pacienta - zcela základní podmínkou pro úspěšnost jakékoliv další léčby, platí přímá úměra – čím obéznější pes, tím horší osteoartróza a bolestivost při pohybu, z toho plynoucí menší ochota k pohybu a opětovné zhoršování obezity υ Vyžaduje zejména postupné snižování obsahu energie v krmné dávce – tzn. obsahu tuků a sacharidů υ

• Upravení pohybového režimu - platí pravidlo zlaté střední cesty – ani málo ani moc υ Úplné znehybnění postižených kloubů by vedlo k jejich ztuhnutí a zhoršenému vyživování kloubních chrupavek, nadměrná zátěž zase k jejich přílišnému opotřebení, Základním pravidlem je pravidelnost – pohybová zátěž by měla být rozdělena do několika přibližně stejně dlouhých dávek, nic jednorázového

• Chondroprotektiva - potravní doplňky obsahující chondroprotektiva fungují jako jakási kloubní výživa – dodávají organismu potřebné stavební látky zajišťující pružnost a pevnost kloubních chrupavek, při dlouhodobém podávání se projeví i jejich mírný protizánětlivý efekt υ Při mírné, počínající osteoartróze podávání chondroprotektiv může omezit nebo zcela potlačit bolestivost, v případech pokročilé osteoartrózy alespoň zpomalí další zhoršování stavu

• NSAID – nesteroidních protizánětlivé látky - dokáží velmi účinně potlačit zánět a bolestivost v postižených kloubech, jejich účinek je téměř okamžitý a v mnoha případech přetrvává určitou dobu po podání, Nesmí se podávat ty co u lidí!

• Přípravky na bázi carprofenu, meloxicamu, ketoprofenu, kyseliny tolfenamové υ

• Kortikosteroidy – hormony, mají silný protizánětlivý efekt, ale řada vedlejších negativních účinků υ => zhoršují poškození chrupavky v postiženém kloubu υ Jejich použití by proto mělo být omezeno na přísně indikované případy a rozhodně by nemělo být dlouhodobé υ

• Chirurgické řešení - velmi důležitá možnost léčby, zejména v případech sekundární osteoartrózy. = kdy ji něco vyvolalo, např. DLK υ Pokud je totiž osteoartróza vyvolána nějakým konkrétním ortopedickým onemocněním, měl by se řešit