2 - Realizace činnosti VS

Podnět = podání, kterým je sledován širší společenský zájem (prospěch)

Oznámení = ostatní

Petice = kolektivní stížnost, která sleduje širší společenský zájem.

- Stížnost může být podána písemně i ústně.

- O stížnosti, která nemůže být vyřízená ihned musí být pořízen zápis, který stěžovatel podepíše.

- Stížnost musí být prošetřena a vyřízena ve stanovených lhůtách:

1.) Jednodušší stížnost do 10 dnů od podání

2.) Složitější stížnost do 30 dnů od podání – lze ji prosloužit ve zvlášť složitých případech

Stížnost bude vyřízena:

1.) byla řádně prošetřena

2.) byla učiněna potřebná opatření

3.) pokud byl stěžovatel o výsledcích řádně vyrozuměn

- Proti způsobu vyřízení nemůže stěžovatel podat dovolání. Stěžovatel má právo podat novou stížnost, na základě které se prošetřuje, zda původní stížnost byla řádně prošetřena a vyřízena.

Uplatnění Odpovědnosti za porušení právních povinností

Při uplatňování odpovědnosti za porušení právních povinností rozlišujeme:

1.) Správně právní odpovědnost

- Za její základ je považováno protiprávní jednání subjektů správního práva, za které lze uložit správně právní sankci. Takovéto protiprávní jednání je onačeno jako správní delikt. Správně právní odpovědnost je odpovědnost za správní delikty.

2.) Odpovědnost státu za škodu způsobeno nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánů VS

- Jedná se o majetkovou odpovědnost spojenou s výkonem orgánů VS. Právo na náhradu škody mají účastníci správního řízení, kteří byli poškození nezákonným rozhodnutím v tomto řízení.

- Podmínkou uplatnění nároku na náhradu škody je:

1.) Účastník podá proti nezákonnému rozhodnutí řádný opravný prostředek

2.) Nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda a pro zákonnost bylo zrušeno příslušným orgánem.

- Stát se odpovědnosti za porušení právních odpovědností nemůže zbavit. Pokud škodu nahradí, je oprávněn požadovat náhradu na státním orgánu, který nezákonné rozhodnutí vydal. Tento orgán může požadovat náhradu na tom, kdo se na vydání nezákonného rozhodnutí podílel.

Přímé donucení ke splnění právních povinností

- Subjekt, který sám dobrovolně nesplní povinnost, která nu byla uložena rozhodnutím orgánu VS může být ke splnění povinností donucen. Donucen bude úkony, které mají pro subjekt přímě donucovací právní důsledky. Jedná se o:

1.) Bezprostřední zákroky orgánů VS

1. vyžaduje-li to naléhavost zásahu

2. není-li možné jiné právní řešení

3. je nutné dodržet zásadu přiměřenosti

4. lze použít v mimořádných situacích, kdy nelze realizovat jinou formu činnosti

2.) Výkon správních rozhodnutí

- Slouží k vynucení nesplněných povinností uložených ve správních rozhodnutí. K výkonu rozhodnutí lze použít pouze prostředky, které stanový zákon. Správní řád vymezuje prostředky přípustné pro vymáhání. Záleží na druhu nesplněné povinnosti: