2 - Realizace činnosti VS

Pro adresáta jsou závazné jen v těchto případech:

1.) Jsou vydány v mezích působnosti příslušného správního orgánu

2.) Jsou vydány způsobem stanoveným v právních předpisech

Mezi ostatními formami realizace zaujímají správní akty významné postavení:

1.) Projevuje se v nich veřejně mocenský charakter

2.) Projevuje se v nich výkonná, podzákonná a nařizovací povaha VS

Normativní správní akty

- Obecně závazné právní předpisy, které upravují práva povinnosti FO a PO

- Představují realizaci vnějších vztahů VS. Podmínkou platnosti normativních správních aktů je jejich publikace => vyhlášení ve sbírce zákonů ČR nebo jinou formou. Stávají se prameny správního práva.

Charakteristika:

1.) Jsou výrazem normotvorné činnosti VS

2.) Představují právní formy realizace VS – jejich prostřednictvím se realizuje výkonná a nařizovací moc správních orgánů

3.) Obsahují závazná pravidla chování, která nejsou určena konkrétních osobám a vztahují se na blíže učený okruh adresátů

4.) Neplnění či nerespektování může být stanoveným způsobem sankcionováno

Interní normativní akty

= normativní instrukce (akty řízení) nejsou obecně právně závazné, nejsou pramenem správního práva. Směřují dovnitř vůči subjektům ovládaným organizační podřízeností ve vztahu ke správnímu orgánu, který takový interní normativní akt vydal. Zpravidla slouží k řízení podřízených pracovníků a orgánů, které jsou správním orgánem řízeny a jsou mu podřízeny.

Individuální správní akty

- Jsou zpravidla výsledkem rozhodování správních orgánů o právech a povinnostech určitého konkrétního subjektu, tedy účastníka správního řízení.

- Jsou to akty aplikace (použití) správního práva – představují použití obecných pravidel chování, která jsou obsažena v příslušných správně právních normách na konkrétní případy (tzn. Obecné právní předpisy se aplikují na konkrétní případy)

Individuální služební akty

- Bývají nazývány individuální služební pokyny. Slouží k realizace řídicích pravomocí představitelů správních orgánů vůči jednotlivým pracovníkům organizačního systému VS ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti.

Dohody správně právního charakteru

- Jsou atypickou formou realizace VS a uzavírají se:

1.) Mezi subjekty VS (finanční úřad požádá jiný finanční úřad o nějakou informaci)

2.) Mezi subjektem VS a subjektem stojící mimo systém VS (FO, nepodnikatel, která dostala dokad o zaplacení)

3.) Mezi subjektem VS a státním orgánem (spolupráce finančního úřadu a policií ČR)

- Tyto dohody se uzavírají vždy ve prospěch subjektů VS a to takového, který působí b té oblasti VS, jehož úkoly jsou předmětem dohody.

Faktické úkony s přímými právními důsledky

- Mají přímé právní důsledky pro adresáta.

Může jít o: