OTÁZKA Č. 19 - FINANČNÍ SPRÁVA

FUNKCE PENĚZ

1. FUNKCI PROSTŘEDKU SMĚNY
   -peníze lze volně směnovat za zboží a služby

2. FUNKCI ZÚČTOVACÍ JEDNOTKY
   -penězi se oceňují statky a služby

3. FUNKCI UCHOVATELE HODNOTY
   -peníze jsou shromažďovány jako úspory s cílem pozdějších výdajů Funkce peněz

FORMY PENĚZ

• Peníze mohou mít formu hotovostní (mince, bankovky, státovky) nebo bezhotovostní (depozitní peníze)

• Mince
  -obvykle vyrobené z kovu
  -vyráběny na státní zakázku
  -přední strana je líc a je tam vyražena nominální hodnota mince
  -zadní strana je rub a je tam ten, kdo minci vydal

• Bankovky
  -technické prvky, které mají zabránit padělání (vodoznak, mikrotext)

• peněžní agregáty představují různé formy peněz

• Eurosystém definuje agregát:

1. Úzký (M1)
   -zahrnují oběživo, tj. bankovky, mince a zůstatky, které lze převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě

2. Střední (M2)
   -střední peníze zahrnují úzké peníze a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců

3. Široký (M3)
   -zahrnují střední a dále akcie a repro operace
   -někdo poskytuje úvěr za cenné papíry
   -dlužník se zavazuje věřiteli, že na něj převede dohodnuté množství cenných papírů proti zaplacení finančních prostředků
   -věřitel se zavazuje k určitému datu převést cenné papíry zpět na dlužníka proti zaplacení částky peněz

MOTIVY DRŽBY PENĚZ

1. TRANSAKČNÍ MOTIV
   -vychází z funkce peněz jako prostředku směny

2. OPATRNOSTNÍ MOTIV
   - vytvoření určité peněžní zásoby např. pro případ neočekávaných událostí

3. FINANČNÍ MOTIV
   -peníze představují jednu z forem bohatství

POJMY

1. MĚNA
   -peněžní soustava daného státu
   -má svůj název, nominální hodnotu, vymezená pravidla vydávání, ochrany, používání a nabývání

2. MĚNOVÝ KURZ
   -cena měnové jednotky k jednotce jiné
   -stanovení kurzu v ČR provádí ČNB

3. DEVIZA

   -pohledávka cizí měně

4. VALUTA
   -hotové peníze v cizí měně

MĚNOVÁ REFORMA

• složitý a nákladný ekonomický akt, při němž je zásahem státu změněna hodnota platidla

1919 – Rašínova měnová reforma měla za úkol oddělit československý peněžní oběh od ostatních částí bývalého Rakousko-Uherska
byly uzavřeny hranice a byl zastaven veškerý pohyb osob a zboží přes hranice

1945 – měla za úkol snížit objem peněz v oběhu a znovu zavést československou korunu
všechny peníze byly vyměněny v poměru 3:1, každý si mohl vyměnit jen 500 Kč

1953 – zastavení černého trhu a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce
reforma znamenala obrovské ožebračení občanů