Počátky křesťanského umění – Řím a Byzanc

Ikonoklasmus: hnutí, vzniklé jako protest proti zakázání čtení obrazů císařem Lvem III.

Za Konstantina VII. dochází k byzantské renesanci. Z této doby se nám dochovali důležité zprávy o Slovanech.

Umění pokračovalo v tradici pozdního antického helénismu. Stále více se ale projevovali orientální vlivy. Byzantská kultura nebyla poznamenaná ani ovlivněná germánskými vlivy.

Největší rozkvět zaznamenává Byzanc za Justiniána I. (chrám Boží Moudrosti), chrám sv. Ireny, chrám sv. Apoštolů, aj...)

Byla též rozvinuta mozaiková tvorby.

Ze světské arch. vzniká obrovský Justiniánův palác, který byl jakýmsi vnitřním městem.

Sochařství - hlavně reliéf. Podpora stylizace a schematizace.

Malířství - ikony, mozaika, knižní ilustrace pergamenových kodexů.

Předkarolínské období

Po zániku římské říše se výtvarná kultura rozdělila na čtyři okruhy: langobardsko-italský; vizigótsko-španělský; franko-merovejský a ostrovní (Británie, Irsko). Do antické umělecké tradice se začali přimíchávat vlivy jednotlivých národů.

Germáni přinesli hlavně své umění dekorativní. Užité u uměleckého řemesla. Z antiky převzali monumentální arch. (kostel). Měly však tendence zjednodušovat stavbu. Nepoužívali volnou sochu, pouze plošný, nízký reliéf (Sigwaldův reliéf čtyř evangelistů a merovejské sarkofágy v jižní Francii).

Již od této doby dostal půdorys kostela tvar latinského kříže a ustálila se též forma klášterů (kolem rajského dvora).

Malířství

Z malířství byla nejpozoruhodnější knižní iluminace. Zde vzniká iniciála zdobená miniaturou, geometrickými a zoomorfními tvary (vliv východního zvěrného stylu).

Velký vliv mělo na malířství irská tvorba, která byla původní, tedy keltská (závitnicové tvary, plošnost postav..). Naproti tomu Británie podléhala benediktýnským klášterů a při střetu s keltskou tvorbou vznikají významné a bohatě zdobené rukopisy (Book of Kells). Vliv irské knižní malby zasáhl i do karolínského období.

Umělecké řemeslo

Zlatnictví kombinovalo prehistorické a barbarské techniky s římskými a orientálními. Oblíbené bylo vkládání barevných kamenů do zlatých přihrádek.

Památky: Childerichův meč, Tassilův kalich, vizigótské votivní koruny.

Karolínské období

Neboli karolínská renesance doby Karla Velikého. Měla dvě příčiny: 1.Na území Galie mělo velký vliv antické dědictví. 2. K. Veliký se považoval za právoplatného dědice římské říše.

Snaha o jednotný umělecký styl dala základy výtvarným oborům pro další vývoj středověkého umění.

Architektura

Rozvíjela se jak světská (císařské hrady, falce, opevněné dvorce, užitkové stavby), tak církevní. V církevní arch. se uplatňoval bazilikální i centrální typ (palácová kaple Karlovy falce v Cáchách). Bazilika navazovala na křesťanskou a byla obohacena o nové prvky (latinský kříž, ochoz kolem chóru, aj.). Klášter se stává hospodářskou jednotkou s hlavním střediskem vzdělanosti.