Starověk - umění velkých říší

3. Starověk - umění velkých říší

Základem rozvoje těchto raných, ale civilizací, bylo závlahové zemědělství. Proto se také většina těchto civilizací usadila v povodí velkých řek. Tento způsob zemědělství však vyžadoval vysokou organizaci, kterou mohl zaručit je jediný despotický vládce. Vznikají tedy první státy, kde všechna moc je v rukou panovníka.

První takto vzniklé státy jsou založeny na patriarchálním otroctví. Váleční zajatci nejsou zabíjeni, ale využíváni jako bezprávní otroci. Do otroctví se také upadalo přes dluhy či soudním rozsudkem.

Egypt

Říše rozkládající se po obou stranách řeky Nilu je spravována jediným nejvyšším vládcem - faraónem. Ten se vydává za syna boha Hora, je nedotknutelný. Jemu patří veškerá půda Egypta, kterou pronajímá do rukou svých poddaných.

Architektura Egypta

Ideální podmínky pro vznik monumentální architektury. Dostatek žuly, čediče i pískovce. Víra Egypťanů v posmrtný život jen podnítila rozvoj monumentálního stavitelství. Tyto stavby také většinou slouží náboženství, spojeným s kultem mrtvých.

Egyptské sloupy byly buď monolitické, nebo členěné na patku dřík a hlavici. Dřík býval čtvercový, polygonální či kruhový, často zdobený do tvaru stvolu květiny a korespondoval s hlavicí, která znázorňovala lidskou hlavu, palmu, lotos či papyrus.

Chrámy se vyvinuly v rozsáhlé komplexy staveb, které byly uspořádány podle určitého systému: Alej Sfing vedla ke dvou mohutným pylonům (komolý jehlan) s kolosy, před nimiž stály obelisky. Branou mezi pylony se vcházelo do velkého nádvoří, obehnaného sloupovou chodbou (peristyl), přístupné lidu. Dále měli přístup jen kněží: Trojlodní hypostyl, představuje egyptský typ baziliky. Drobná svatině se sochou boha chrámový komplex uzavírala.

Mezi nejvýznamnější stavby tedy patří skalní chrámy (Abú Simbel, chrámy v Luxoru a Karnaku) a pyramidy, sloužící jako hrobky faraónů. Pyramidy se nejvíce stavěli v období Staré říše. V období Střední říše jejich místo nahrazovaly skalní chrámy a v Nové říši je skalní chrámy zcela vytlačily. Nejstarším typem kamenné hrobky však byla mastaba. Kamenná lavice tvaru komolého jehlanu s podzemní pohřební komorou. Nejstarší patřila faraónu Menimu, zakladateli první dynastie. Mastaby byly zdobeny sochami reliéfy a malbami.

Nastavením sedmi postupně se zmenšujících mastab na sebe, vznikla první stupňovitá pyramida (Džoserova pyramida), jejímž architektem byl první vládcův ministr Imhotep. Redukcí na čtvercový půdorys a vyplnění stupňů zkosenými kvádry vznikly pravidelné jehlanovité pyramidy (orientované, nivelizované). Nejvíce se stavěli v Gize (Cheopsova, Chufevova..) a pro svou mohutnost je již v antice považovali za jeden z divů světa.

Skalní hroby byly později stavěny hlavně na levém břehu Nilu v Údolí králů a Údolí královen. Tvořila je řada sálů a komor. V průčelí těchto chrámů nacházíme první příklady protodórského sloupu.