Kartografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Praktické využití kartografie
mapy dělíme podle obsahu, účelu a měřítka
mapy podle obsahu: 1. mapy katastrální (mapy největších měřítek, které obsahují pouze polohopis – většinou parcely), 2. mapy topografické (jsou zdrojem velkého množství informací – výškopis, polohopis i popis objektů), 3. mapy obecně geografické (podávají základní geografický přehled o větších územních celcích, např. školní atlasy světa, nástěnné mapy apod.), 4. mapy tematické (zobrazují speciální vlastnosti objektů na zemském povrchu – mapy geologické, klimatické, hydrologické, půdní, politické, administrativní, mapy turistické, dějepisné aj.)
mapy podle účelu (vědecké, vojenské, školní atd.)
mapy podle měřítka: 1. mapy velkého měřítka (do 1: 200 000, katastrální mapy, turistické mapy, autoatlasy), 2. mapy středního měřítka (od 1: 200 000 do 1: 1 000 000, nástěnné mapy menších území), 3. mapy malého měřítka (nad 1: 1 000 000, kapesní atlasy, glóbus)
Geografické informační systémy (GIS)
počátky v 70. letech 20. stol.
vhodně je lze kombinovat s technikami dálkového průzkumu Země
předmětem je sběr, ukládání a zpracovávání prostorových informací
objekty (řeky, jezera, lesy aj.) jsou znázorňovány bodovými, liniovými a plošnými geometrickými útvary
body, linie či plochy je možno vyjádřit ve vektorovém nebo rastrovém tvaru
ve vektorovém formátu se bodovými prvky znázorňují např. vrcholy hor či prameny, pomocí linie silnice, železnice nebo řeky a plochou pozemky, lesy a větší sídla
ve formátu rastrovém je základním nositelem informace obrazový bod neboli pixel (bod tvoří jeden pixel, linie a plochy více pixelů)