Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - neupravená
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
interinseminační interval - je doba mezi dvěma inseminacemi. Doba by neměla přesahovat 30 dní. (Cykly se u většiny HZ opakují po cca. 21 dnech). Pokud tedy je hodnota interinseminačního intervalu např. 40 dní, jak u konkrétní plemenice či stáda, můžeme konstatovat, že zootechnik či personál stáje má veliké reservy ve vyhledávání říjících se zvířat.
inseminační index - počet inseminací potřebných k zabřeznutí. U krav by neměl přesáhnout 2,0. U jalovic tato hodnota dosahuje většinou nižších hodnot než u krav. To je zapříčiněno nezatížením organismu jalovice mléčnou produkcí.
% zabřezávání po 1. inseminaci - je vhodným ukazatelem pro hodnocení úrovně řízení plodnosti stáda. Vypočítá se, jako: počet zabřezlých po první inseminaci/ počet 1. inseminací x 100 %. U hodnoty nižší než 50 % konstatujeme vážné problémy v reprodukci stáda.
celková březost - je vyjádřena jako: počet všech zabřezlých plemenic / počtem všech inseminovaných plemenic x 100 %.
test nepřeběhlých (non return test) - je vyjádřen procentem plemenic, které se během 30 - 60 - 90 dnů od inseminace nepřeběhly (znovu neříjily).
stání na sucho - je časový interval od posledního dojení před porodem až po první dojení po porodu. V období stání na sucho dojnice nedojíme! V této době dochází k regeneraci mléčné žlázy a její následnou přípravu na laktaci následující, která začíná následným porodem. U krav by tato doba měla činit minimálně 2 měsíce.
Pěstování brambor
Brambory lze sázet na jaře i počátkem léta. Zkuste zasadit třeba jen pár rostlin pro lahůdkové mladé hlízy. Díky osvědčeným trikům se můžete dočkat skvělé úrody bez velké práce. Možná netušíte, že pěstování vlastních brambor umí připravit neopakovatelný zážitek. Vytáhnete nať, opatrně rozhrnete brázdu a do dlaní se vysypou nádherné žlutavé a čerstvé hlízy. Nedají žádnou práci se škrábáním, jejich jemnou slupku snadno oddělíte prsty. Kdo říká, že brambory nepěstuje, protože je to pracné, a že těch pár kilo si raději koupí, by si měl někdy alespoň několik hlíz zasadit. Určitě změní názor. Ostatně vypěstovat brambory a především rané odrůdy na vlastní zahrádce bych si troufla označit jako nejsnadnější způsob pěstování mezi všemi zeleninami. A význam má i dietetická hodnota brambor a široké možnosti jejich využití. Ale to všechno přece už dávno věděli naši předkové.
Nastýlání trávou má samé výhody: Pro lepší udržení potřebné vlhkosti a teploty rostoucích brambor je dobré nastýlání posekané trávy do brázd. Tuto možnost využívají především drobní pěstitelé, kterým navíc odpadá starost s posekanou trávou.
Tráva zabrání vypařování vody z půdy.
Pod nastýlkou zůstane půda kyprá a vzdušná, a to i půda těžší, na které se jinak při zalévání a dešti může vytvořit škraloup.
Tráva je současně výborným zdrojem tepla, pěstební hmoty a humusu.
Výhodou je také její poměrně rychlé sesychání a rozklad, a proto je možné hmotu během každé seče doplňovat.
Díky dosypávané trávě se zvětšuje šířka hrůbku a rostliny se tak mohou „roztáhnout“ do šířky.
Tráva nebrání ani případnému přiorávání brambor, naopak je velmi příznivé, když se promíchá se zeminou.