Zpracování témat k závěrečným ústním zkouškám z odborného výcviku - neupravená

SLINY A VÝZNAM SLIN

Sliny, jak již bylo výše popsáno, jsou tekutinou, která má zásadité pH. U skotu je v rozmezí 8 - 8,6, u prasat 7 - 7,6. Sliny jednotlivých druhů HZ nemají stejné složení, protože to je závislé na anatomickém uspořádání trávicího traktu. Sliny jsou z 99 % tvořeny vodou, zbytek je tvořen sušinou, zejména pak mucinem, močovinou a enzymy. Močovina je velmi důležitá zejména pro přežvýkavce. Větší množství enzymů obsahují sliny prasete. Jde zejména o alfa-amylázu, která štěpí škrob a glykogen na maltózu, lysozym - s antibakteriálním účinkem (je obsažen i v slzách). Skot vyloučí za den až 150 litrů slin, což jak je patrné je velmi důležité pro zažívací trakt, zejména pak pro předžaludky a žaludek. Vylučování slin je reflexním dějem, jehož centrum je v prodloužené míše. Při nepodmíněném reflexu jsou sliny vylučovány na základě podráždění dutiny ústní - soustem. Podmíněný reflex se uplatňuje tam, kde byl již dříve příjem potravy spojen s vnímáním různých podnětů - např. projíždějící krmný vůz v pravidelných intervalech.

POLYKÁNÍ SOUSTA

Koordinované polykací pohyby jsou složitým reflexním procesem. Polykací pohyby se uskutečňují prostřednictvím: a) ústní fáze, b) hltanové fáze a c) jícnové fáze.

ŽALUDEK A PŘEDŽALUDKY

Žaludek je vakovitým orgánem, který leží na ose jícen - tenké střevo. U hospodářských zvířat se vyskytuje: žaludek jednoduchý - jednokomorový (prase, kůň), žaludek složený - vícekomorový (vlastní žaludek + předžaludek - ovce, koza, kráva). V jednoduchém žaludku dochází k vlastnímu chemickému trávení potravy (člověk má také jednoduchý žaludek, kde se potrava tráví enzymaticky). Přežvýkavci, kteří přijímají značné množství těžko stravitelné potravy, mají před vlastním žaludkem umístěn předžaludek, který se v tomto pořadí skládá z: bachoru, čepce a knihy. V těchto různě objemných vacích, dochází k mikrobiálnímu trávení rostlinné potravy a přeměně těžko využitelné potravy v kvalitní bakteriální protein a metabolity. Princip trávení je v kostce tento: kráva přijme sousto např. sena, toto je mírně rozžvýkáno, prosliněno, dopraveno do bachoru, kde na něj zaútočí miliony až miliardy mikroorganismů, které lehce stravitelné živiny přemění na jiné produkty (např. cukry na těkavé mastné kyseliny) a ty hůře přístupné rozkládají svými enzymy, které následně přeměňují na kvalitní mikrobiální protein. Částečně natrávená potrava je u přežvýkavců vyvržena a přežvýkána, poté je opět pod mikrobiální činností a poté odchází do vlastního žaludku, kde dochází k chemickému trávení, při němž jsou zpřístupněné živiny a zejména miliardy mikroorganismů (vysoce kvalitní živočišná bílkovina) enzymaticky tráveny. Při trávení v bachoru jsou velmi důležité celulolytické bakterií, které umožňují trávení celulózy a hemicelulózy ze které vznikají těkavé mastné kyseliny (octová, propionová, máselná apod.).