18. HELENISMUS, POZDNE ANTICKA A STREDOVEKA FILOSOFIE

3. Skepticismus
- skeptik = člověk, který pochybuje, nechce něco uznat za pravdivé
- z řec. Skepsis = uvažování, zkoumání
- odmítají všechny filosof. směry tvrdící, že o skutečnosti je možno podat nějakou pozitivní výpověď
-> takové směry nazýváme dogmatické
- zabývají se otázkou jistoty a věrohodnosti
- skeptikové povzbudili kritické myšlení – nutnost dokazování ve vědě
- velmi rozšířený myšlenkový směr – 1.st.př.n.l. -> všeobecná kulturní únava
-> mnoho různých filosof. směrů – častá absence
kritického zdůvodnění – pochybnosti o všem
- 3 periody skeptické filosofie:
1. Pyrrhonova skepse
- Pyrrhón z Elidy
- zakladatel skepticismu, nic nenapsal, myšlenky víme díky žákům
- účast na Alexandrových taženích – setkání s indickými kněžími a mágy ho výrazně ovlivnilo
- člověk nemá dělat úsudky o skutečnosti: „To, že je med sladký, netvrdím, připouštím však, že se
takovým jeví.“
-> nejsme schopni říct, jaká věc opravdu je
-> na vše můžeme mít protikladné názory
-> neexistuje pevné kritérium hodnocení a poznávání věcí
- nezbytné k dosažení ataraxie

2. Akademická skepse
- skepticismus se přesunul na půdu Platonské akademie
- kritika veškerého lidského poznání
- Karneadés z Kyrény

3. Probabilismus
- mírnější forma skepticismu
- pravda neexistuje, v praxi stačí, že je to pravděpodobné
- Aenesidemus – formulace 10 tropů – hledisek dokazujících nepoznatelnost pravdy

4. Elekticismus
- Řím, Alexandrie
- elektik = „vyběrač“
- Římané z původních řeckých filosofických systémů vybírali to, co se jim jevilo správné
- filosofie jako vodítko správného jednání

Marcus Tullius Cicero
- proslulý politik a řečník
- ciceronská latina – dokonalost jazyka – převod řecké terminologie do latiny
- dílo: O nejvyšším dobru a zlu

Filón
- hlavní představitel alexandrijského elekticismu – mix řecké a orientální tradice (vliv řeckého
překladu Starého zákona = septuaginta)
- žid
- 3 zdroje poznání - řecká filosofie
- Starý zákon
- osvícení, které přichází od boha
- bůh – neurčitý, nepoznatelný, nedosažitelná dálka, při stvoření se nedotkl látky, svou vůli prosazuje
idejí -> souhrn idejí = logos - vládne světu – 2. místo po bohu
- prostředník mezi bohem a člověkem

5. Novoplatonismus
- poslední důležitý antický systém
- soudobý s počátky křesťanství
- revize Platónovy filosofie

Plotínos X Platón - konečný zdroj bůh = jedno - 2 světy (hmotný+ svět idejí)
- nedefinovatelný, nepopsatelný - idea dobra – mezi idejemi a
- můžeme jen říct, že je konečným zdrojem existence

- bůh uchopen jen v mystickém prožitku a tvoří nižší sféry reality -> emanace (vyzařování) –
1.emanace = duch

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE
- navazuje na antiku, spjatá s křesťanstvím
- začátek - 313 – Edikt milánský – císař Konstantin zrovnoprávnil křesťanství
- 395 – rozdělení Římské říše
- 476 – dobytí Říma – Odoaker sesadil Romula Augusta
- 525 – založení řádu Benedictinů + 1.evropský klášter
- 529 – uzavření Platónské Akademie Justiniánem I.
- konec středověku - 1450 – vynález knihtisku
- 1492 – K. Kolumbus objevil Ameriku
- 1517 – reformace, Luther publikoval kritiku církve
- přejímá a přepracovává antická filosofická díla – Aristoteles a novoplatonikové
- dělení - patristika (1.st.-800) - scholastika (9.st.-15.st.)
- apologet = člověk hájící křesťanství před pohanskými pověrami
- apologetika – jejich díla