25. Počátky novověké filozofie. Empirismus. Osvícenství.

Jean-Jacques Rousseau

• Složitá osobnost

• Kritizoval bohatství a lidi za ničení přírody – prosazoval sociální rovnost i majetku

• Zdůrazňuje úlohu citů – věda nemůže vyřešit všechno

• Dokončil Lockovu teorii společenské smlouvy

• Stoupenec Locka – „Tabula rasa“

  • Člověk přichází na svět jako bytost dobrá a vše špatné vzniká výchovou

Pozn. Děti vzal matce, protože je neuměla vychovávat – dal je do výchovného ústavu

Dovršení osvícenství v díle Immanuela Kanta

• Konec 18. století

• Centrum filozofie se přesouvá z Francie do Německa

Immanuel Kant

• Němec

• Osobnost velikosti Aristotela

• Celý život žil v jednom městě – Královec, Východní Prusko (Dnes Kaliningrad, Rusko)

  • Aby mohl poznávat, nemusí opustit své město

• Pedant – přednášející na univerzitě, precizní jednoznačný řád, sebekázeň

• Ve svém díle se pokusil smířit racionalismus s empirismem

• Dal rozumu hranice

• 2 kořeny lidského poznání

  • Smysly

  • Poznání

• Člověk má vrozené apriori (=bylo nám předem dáno)

  • Čas a prostor

  • Možnost, nutnost, příčina

  • Schopnost syntetizovat (spojit) smyslové údaje v jednu zkušenost

• „Kopernikovský obrat“

  • Kant stejně jako Koperník – geocentrismus heliocentrismus

  • Obrátil to, co bylo běžné – „To, co dává světu řád“

  • To my vnímáme svět v čase a prostoru

  • Svět se nám nějak jeví, ale my nevíme, jestli to tak skutečně je

  • Svět lze poznávat jen apriorními formami (apriori)

• Je člověk schopný úplně všechno poznat?

  • Řeší v díle „Kritika čistého rozumu“

    • Rozdělil svět

      • Svět pro nás – pro naše smysly

        • Jsme schopni ho empiricky poznat

      • Svět o sobě – svět mimo náš rozum a smysly

        • Lze se přiblížit transcendentnem (např. poslech hudby) v určitém okamžiku

• Kantova etika (=nauka o morálce)

  • Zabývá se v díle „Kritika praktického myšlení“

    • Mravní cit = schopnost člověka rozhodnout se podle určitých pravidel, a to nezávisle na vnějších podmínkách

    • Zdrojem morálky je rozumový zákon – rozum sám určuje, co je a není správné, ale je nám to apriori (nepodléhá lidským zákonům – egoismu apod)

• Kategorický imperativ = jednoznačný rozkaz

1. Jednej vždy tak, aby se účel tvého jednání mohl stát obecným zákonem

   • Lžu proto, abych dosáhl výhody nebo lžu, protože je mi daného člověka líto, ale východisko – Prostě nelži

     • Jednej vždycky tak, jak chceš, aby se k tobě chovali

2. Jednej vždy tak, aby tvé jednání bylo vždy účel, ne prostředek

   • Někdo potřebuje půjčit sešit, půjč ho, ale ne aby ses zalíbil (nečekej výhody), půjč ho i tomu, kdo by ho tobě nepůjčil

   • Příklad morální normy, která odpovídá kategorickému Imperativu: Uč se! Nelži! Nekraď!

Kdo nejdříve přišel s teorií společenské smlouvy?