4. Jedinec a jeho sociální interakce

4. Jedinec a jeho sociální interakce.

Jedinec jako předmět psychologie

Komunikace

Sociální jednání a jeho motivy

Sociální percepce a chyby v ní

Sociální instituce a kontrola

Jedinec jako předmět psychologie

• Člověk je tvor společenský

• Věda o chování jedince ve společnosti

Sociální skupiny

• Každé seskupení lidí, které v jejich vědomí vytváří pocit sounáležitosti

• Lidé se sdružují do skupin, protože to odpovídá potřebě bezpečí, komunikace, přátelství

• Skupiny se mohou vytvářet na základě společných cílů, zájmů, potřeb

  • Cílem je něco dokázat, něčemu se ubránit, cítit se lépe

• Jsme členi různých skupin

  • Rodina, škola, třída, město,…

Sociální role

• Jsou očekávání našeho sociálního okolí vůči osobám s určitým statusem

  • Př. Pozdravíme, když vejde učitel, mladší zdraví první staršího,…

• U jedné osobnosti je více rolí – role žáka, spolužáka, role matky, manžele apod

• Konflikt rolí – role můžou být v rozporu

  • Matka – učitelka, učitelka – pečovatelka apod

Sociální status

• Postavení osobnosti ve společnosti

• Získáváme podle věku, pohlaví, zaměstnání, v rodině,…

• Je definován právy a povinnostmi

• Uplatnění

  • Vhodné

  • Nevhodné

Komunikace

• Základ života ve společnosti – sdělování a příjímání informací

• Jazyk je nástroj řeči, řeč je nástroj myšlení

• Probíhá jak v tváří v tvář, tak i na dálku – dopisy, vzkazy

• Sociální komunikace – proces utváření a sdělování významů mezi dvěma a více lidmi = základní forma sociální interakce

  • Interpersonální – mezi dvěma lidmi formou rozhovoru

  • Skupinová interakce – více aktérů

    • Složitější, častěji dojde k vzájemnému nepochopení, skákání si do řeči

  • Masová komunikace – knihy, PC apod

    • Může dosáhnout velké skupiny jedinců

  • Intrapersonální – vnitřní hlas

• Interkulturní komunikace – dorozumívání mezi příslušníky různých kultur

• Platí že

  • Není možné nekomunikovat

  • Není možné se nijak netvářit

  • Sdělujeme

    • Postoje

    • Své sebepojetí

    • Pravidla našeho vzájemného styku

    • Žádosti, atp.

• Mezilidská komunikace zahrnuje verbální i neverbální složku

  • Verbální (slovní) – mluvené i psané

  • Neverbální – mimoslovní projevy – velice důležitá

    • Mimika – výraz tváře – úsměv, mračí se, apod

    • Gestika – gesta – nervozita, výbušnost, klidný,..

    • Posturika – postoj těla – míra sebevědomí – hrbí se, stojí rovně, odhodlanost

    • Proxemika – vzdálenost na jakou si jedinec dovolí pustit druhé, popř. vztah jaký spolu mají

    • Haptika – doteky

    • Hlas – ton, zabarvenost, rytmus, jeho výška

• Proces

  • Komunikátor – řečník, pisatel

Sdělení – obsah – různými kanály – vyslovení, písemně

• Příjemce – adresát – ten, komu je sdělení určeno

  • Může být narušeno komunikačními šumy

  • Kontext

• Asertivita – schopnost „zdravě“ vyjádřit své emoce, postoje, názory

  • Není nutné prosadit své názory za každou cenu