Pojmy z ekonomie (základní pojmy z ekonomie, vypracované)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ekonomie – věda zabývající se zákonitostmi společenské výroby
Ekonomická teorie – věda o tom, jak společnost využívá omezené (vzácné) zdroje k výrobě užitečných statků, jak tyto statky rozděluje mezi různé skupiny svých členů
Výrobní faktory – kapitál, práce, půda
Hranice výrobních možností – maximální množství statků, které může ekonomika při svých možnostech vyrobit – ideálně na hranici
Výrobní efektivnost – stav, kdy v ekonomice nemůžeme zvýšit výrobu jednoho statku, aniž by se tak nesnížila výroba statku druhého
Makroekonomie – zabývá se ekonomií celé společnosti (celého národního hospodářství) – makroekonomickým ukazatelem je např. HDP
Mikroekonomie – zabývá se ekonomií dílčích subjektů (rodiny, firmy) a obecnými souvislostmi ekonomické činnosti základních ekonomických subjektů
Základní ekonomické subjekty – domácnosti, podniky, státní
Náklady obětované příležitosti – hodnota ušlého statku (zisku) z druhé nejpříznivější ekonomické varianty (= alternativní náklady)
Tři základní ekonomické otázky
-
co vyrábět (jaké statky a služby k uspokojení lidských potřeb),
-
jak vyrábět (organizační možnosti, metody technologií, postupy)
-
pro koho vyrábět (určení spotřebitelů)
-
Hospodářský proces – mechanismus, který zajišťuje, aby se statek dostal tomu, kdo ho potřebuje – výroba → rozdělování → směna (peníze za zboží) → spotřeba zboží
Dělba práce – specializace jednotlivce na určitý druh činnosti
Produktivita práce – množství statků vyrobených pracovníkem za určitý čas
Statek – předmět či prostředek sloužící k uspokojení potřeb člověka – hmotné a nehmotné (duchovní)
Statky volné a ekonomické
-
volné = vyskytují se v relativně dostatečném množství v přírodě a není nutné zajišťovat jejich rozdělování (např. vzduch),
-
ekonomické = všechny výrobky, nevyskytují se v dostatečném množství vzhledem k potřebám lidí, je třeba je vyrábět a zabezpečit jejich rozdělování (voda v kohoutku)
-
Služba – užitečná činnost prováděná lidmi pro druhé lidi; ekonomická činnost, která uspokojuje lidské potřeby svým průběhem
Potřeba – pocit nedostatku, který si člověk uvědomuje a usiluje o jeho překonání
Práce – cílevědomá a účelná lidská činnost, jejímž výsledkem jsou hmotné či duchovní hodnoty
Ekonomické systémy - (způsob organizace výroby) - 3 základní ekonomické problémy řeší 4 ekonomické systémy:
-
zvykový systém – o řešení všech 3 problémů rozhoduje tradice (zvyk, obyčej)
-
příkazový systém – o řešení problémů rozhoduje stát a jeho orgány pomocí příkazů (centrálně plánovaná ekonomika)
-
tržní systém – o řešení problému se rozhoduje pomocí trhu, cen, zisku, ztrát, vznikem a zánikem firem
-
smíšený systém – jde o tržní systém doplněný rozhodováním vlády (převládá ve vyspělých zemích)
-
Typy trhů – podle počtu zboží, předmětu směny, územního hlediska
Složky trhu – trh zboží (trh statků a služeb – místní, národní, světový), trh práce (nabídka práce se střetává s poptávkou po práci), trh finanční (poptávka a nabídka peněz, cenných papírů a kapitálu)
Tržní mechanismus – trh se neustále vyvíjí, základním předpokladem tržního mechanismu je tržní chování všech subjektů trhu, tento mechanismus je podepřen třemi základními pilíři: soukromé vlastnictví majetku (přírodní výrobní zdroje, kapitál), cenový systém (cena vede k vytváření rovnováhy nabídky a poptávky na trhu), konkurence (jak mezi kupujícími, tak i mezi prodávajícími)
Konkurence cenová a necenová – cenová (když jsou rohlíky v Tescu levnější než v Penny) a necenová (reklama, kvalita výrobků, nové technologie)
Konkurence dokonalá a nedokonalá – dokonalá (musí být splněny tyto tři podmínky – velké množství firem na trhu, dokonalá informovanost a nulové náklady na změnu dodavatele) a nedokonalá (nastává, když alespoň jedna z podmínek není splněna)
Monopol – výsadní postavení hospodářského subjektu, které se projevuje možností dosahovat ekonomických výhod, proti jednomu monopolnímu výrobci stojí mnoho poptávajících a monopolní výrobce může libovolně určovat cenu svého výrobku (např. dříve ČD Cargo, ČEZ, Česká pošta)
Externality – vedlejší produkt nebo efekt výroby – záporná (továrna znečišťuje životní prostředí) a kladná (včelstvo na kraji lesa – získám med a zároveň včely opylují pole)
Veřejné statky – ze spotřeby tohoto statku nelze nikoho vyloučit (silnice, doprava, veřejné osvětlení)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – kontroluje, aby na trhu nevznikaly dohody mezi velkými prodejci, sídlo v Brně (nekalá soutěž = velcí distributoři sjednotí cenu -> likvidace malých prodejců)
Zboží – prostředek směny, jsou to prodávané výrobky a služby
Nabídka – množství zboží, které výrobci dobrovolně dostávají na trh při určité ceně; druhy:
-
individuální (nabídka jednoho výrobce – lyže Rossignol)
-
dílčí (= tržní, nabídka jednoho výrobku od různých výrobců – lyže všech značek)
-
celková (= agregátní, souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh – lyže, čepice a všechno ostatní zboží všech značek)
-
Zákon rostoucí nabídky – s rostoucí cenou roste nabízené zboží
Poptávka – množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu, druhy:
-
individuální (poptávka jednoho kupujícího po jednom výrobku)
-
dílčí (= tržní, poptávka po jednom výrobku)
-
celková (= agregátní, souhrn všech zamýšlených koupí)
-
Zákon klesající poptávky – s rostoucí cenou klesá optávané zboží
Substitut – statek, kterým můžeme nahradit spotřebu jiného statku (místo v jídelně se najím v Panském domě, místo rohlíků koupím housky)
Komplement – statek, jehož užití je přímo závislé na statku jiném (auto na benzínu, elektřina je komplementem elektrických spotřebičů)
Cena – hodnota zboží vyjádřená penězi, je funkčně závislá na nabídce a poptávce
Tržní rovnováha – rovnovážná cena – jestliže se nabízené a poptávané zboží rovnají
Liberalizace cen – přizpůsobení cen zboží požadavkům trhu, osvobození od státu
Regulace cen – zásah státu do tvorby cen – např. minimální mzda, spotřební daň, mýtné na dálnici
Peníze – směna mezi prodávajícím a kupujícím probíhá prostřednictvím peněz; oběživo i platidlo, jsou uznávanou jednotkou, ve které jsou vyjadřovány ceny (všeobecný ekvivalent); peníze tedy jsou mírou hodnot (zúčtovací jednotka – nástroj porovnání hodnot statků a služeb), prostředkem směny (mají schopnost zprostředkovat a usnadnit směnné akty) a uchovatelem hodnot (umožňují uchovávat hodnoty v čase)
Komoditní peníze – (komodita = věc) věci sloužící místo peněz – věc za věc (např. dobytek, plátno, kožešiny)
Hotovostní a bezhotovostní peníze – hotovostní – mince a bankovky, bezhotovostní – směnky, cenné papíry
Vlastnosti peněz – dělitelnost (10Kč = 2 × 5 Kč), trvanlivost (peníze neumřou, dobytek ano), stejnorodost (každá desetikoruna má vždy hodnotu 10Kč) a velká hodnota (jedna bankovka může nést velkou hodnotu)
Zlatý standart – výměna bankovek za zlato (od roku 1821)
Bretton-woodský měnový systém – měny se přepočítávaly na dolar a dolar na zlato (1945-1971) – dnes jsou bankovky nekryté – na nic se nepřepočítávají
Měna – soustava peněz určitého státu, základem každé měny je měnová jednotka
Měnový kurz – poměr mezi měnovými jednotkami různých států
Valuty a devizy
-
valuty – hotovostní peníze, jsou volně směnitelné,
-
devizy – bezhotovostní peníze, např. směnky, šeky či poukázky
-
Směnka – cenný papír, který zavazuje dlužníka zaplatit věřiteli v určité době dlužnou částku
Kapitál – peníze, které přinášejí peníze = akumulované úspory přeměněné v investice
Úrok – výnos z kapitálu
Akumulace kapitálu – přeměna peněz v kapitál; čili hromadění kapitálu
(např. rozšiřování firmy)Inflace – projev ekonomické nerovnováhy, jejím vnějším znakem je růst cen
Druhy inflace:
-
mírná (plíživá) – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roční míry inflace jsou jednociferné, růst cen do 10%
-
pádivá (cválající) – tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, roční míry inflace jsou 2-3ciferné – nárůst cen je o 10, 100, ale i více %, peníze ztrácejí svoji hodnotu a lidé se jich snaží zbavovat
-
hyperinflace – extrémní případ cválající inflace, tempo růstu cen je velice vysoké, nemá souvislost s tempem růstu výroby, reálné mzdy prudce klesají – nebezpečí vzniku inflační spirály
-
Deflace – opak inflace, většina cen v ekonomice delší dobu klesá
Devalvace – měnové opatření státu – oficiální snížení kurzu měnové jednotky; snižuje se zákonem stanovený zlatý obsah peněžní jednotky hodnota peněz klesá, v současné době se mění v nástroj používaný při boji o zahraniční trhy
Národní hospodářství – systém, ve kterém se uskutečňuje hospodářský proces vymezený hranicemi státu, zahrnuje řadu prvků
Dělení národního hospodářství podle vztahu ke státnímu rozpočtu – hospodářské organizace, rozpočtové organizace, příspěvkové organizace
Hospodářské organizace – jsou charakterizovány činností, z níž plynou příjmy (výnosy), z příjmů si uhrazují náklady samofinancování, rozdíl mezi příjmy a náklady tvoří zisk nebo ztrátu. Část zisku jsou povinny odvést do státního rozpočtu; jsou to všechny firmy, jež musí odvádět za zaměstnance daň z příjmu a platit sociální – zdravotní (např. Bosch Diesel, ŽĎAS, NATE Chotěboř)
Rozpočtové organizace – jsou charakterizovány činností, z níž neplynou příjmy, proto si nemohou samy uhrazovat své výdaje. Pokud příjmy mají, musí je odvést do státního rozpočtu. Výdaje jim hradí státní rozpočet (školství, zdravotnictví – Gymnázium Chotěboř, Nemocnice Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov)
Příspěvkové organizace – jsou charakterizovány činností, z níž plynou příjmy, avšak výše těchto příjmů nestačí na úhradu výdajů, proto jim stát poskytuje příspěvek (kultura – Národní divadlo, kino v Chotěboři)
Dělení národního hospodářství podle předmětu činnosti – primární sektor, sekundární sektor, terciální sektor, kvaternární sektor
Primární sektor – prvovýroba – těžba surovin a obdělávání půdy (těžební průmysl, zemědělství, lesnictví) – u nás 2%
Sekundární sektor – druhovýroba – výroba hmotných statků (zpracovatelský průmysl a stavebnictví) – GCE
Terciální sektor – oblast služeb pro výrobu i pro obyvatelstvo (obchod, doprava, spoje, cestovní ruch, peněžní služby, bytové hospodářství, kultura, zdravotnictví, školství) – ve vyspělých zemích obyvatel
Kvaternární sektor – věda a výzkum – v ČR nanotechnologie, zdravotnictví
Infrastruktura – odvětví národního hospodářství zajišťující obecné podmínky pro rozvoj ekonomiky, především průmyslové a zemědělské výroby soustava dopravy a spojů, energetických zdrojů, bankovnictví, výzkum, školy, zdravotnická zařízení apod.
HDP – vše, co se vyrobí v jednom státě během jednoho roku bez ohledu na to, kdo je majitelem firmy
HNP – vše, co vyrobí příslušníci jednoho státu během jednoho roku všude na světě
Ekonomický růst