Pojmy z ekonomie (základní pojmy z ekonomie, vypracované)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
-
každá instituce či jednotlivec, které mohou určovat své hospodářsko-politické cíle a jsou schopni vytvořit podmínky pro jejich splnění
-
Stát a jeho orgány, které působí v oblasti HP, zejména vláda, parlament, centrální banka, státní úřady a instituce
-
Mezinárodní organizace, které realizují na základě zájmů členských států vlastní HP (EU, OPEC, NAFTA, Visegrádská čtyřka)
-
Nadnárodní organizace – McDonalds, CocaCola, Apple, Shell
Konkrétní cíle hospodářské politiky:
-
plná zaměstnanost – lidé si chtějí najít dobrou a velmi dobře placenou práci, a přitom velmi snadno. Nedojde nikdy ke zcela 100% odstranění nezaměstnanosti, plná zaměstnanost tedy připouští 2-6% míru nezaměstnanosti
-
cenová stabilita – cílem je udržet stabilitu všeobecné cenové úrovně, tato cenová stabilita připouští 2% roční zvýšení cen.
-
uspokojivé tempo růstu ekonomiky – plnění tohoto cíle se mění pomocí makroekonomických ukazatelů – agregátů – míra růstu hrubého domácího produktu (celkový nebo v přepočtu na 1 obyvatele)
-
hospodářská rovnováha se zahraničím – cílem je dosažení stabilní vyrovnané obchodní a platební bilance a udržení či zvýšení stavu zásob zlata a volně směnitelných měn
-
spravedlivé rozdělování – eliminace sociálních tvrdostí, které vznikají automaticky tržním mechanismem
Obchodní platební bilance – výčet vývozu a dovozu státu za určité období; aktivní – vývoz převažuje nad dovozem (u nás do roku 2004), pasivní – dovoz převažuje nad vývozem (u nás od roku 2004)
Nástroje hospodářské politiky:
-
nástroje fiskální (rozpočtové) politiky – státní rozpočet představuje centralizovaný fond peněžních prostředků, které vytvářejí, rozdělují a užívají státní orgány
-
nástroje monetární (měnové) politiky – peněžní a úvěrová politika je činností státu, je zaměřena na kontrolu množství peněz v ekonomice, na regulaci úrokových měr a podmínek úvěrování; tuto politiku provádějí centrální banky
-
nástroje důchodové politiky – různé formy regulace mezd, doporučení podnikatelům a odborovým svazům v oblasti nominálních mezd apod.
-
nástroje sociální politiky – spočívá v určování sociálních programů, různých podpor, pojištění apod.
-
nástroje zahraniční obchodní politiky – měnové kurzy, celní vazby apod.
Příjmy státního rozpočtu – daně, platby sociálního a důchodového pojištění, příjmy z evropských fondů (=strukturální f.), privatizace, zisky státních podniků
Výdaje státního rozpočtu – měly by se rovnat příjmům, jinak vzniká schodek (=deficit), výdaje tvoří: sociální zabezpečení, školství, zdravotnictví, obrana, státní správa, národní hospodářství; dělí se na mandatorní a kvazi-mandatorní
Inflační pásmo – rozmezí, v němž by se měla pohybovat inflace v daném období
Lombardní sazby – úrokové sazby, za které si od ČNB půjčují peníze komerční (=obchodní) banky
Tzv. operace na volném trhu – ČNB prodává nebo nakupuje vládní dluhopisy podle potřeby (pokud je třeba zvýšit nebo snížit počet peněz na trhu)
Veřejný rozpočet – tvořen státním rozpočtem, rozpočtem vyšších územních samosprávních celků a místními rozpočty
Státní rozpočet – centralizovaný peněžní fond, který zahrnuje očekávané příjmy a výdaje na příští rok
Mandatorní výdaje státního rozpočtu – výdaje dané zákonem (podpory v nezaměstnanosti, příspěvky na penzijní připojištění)
Kvazi-mandatorní výdaje státního rozpočtu – nejsou stanoveny zákonem, ale stát je stejně vydávat musí (mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, splátky státního dluhu)
Veřejný dluh – součet všech deficitů minulých let a příslušných úroků
Daň – povinná a nenávratná platba, kterou platí domácnosti (občané) a podniky do státního rozpočtu v zákonem stanovené výši a ve stanoveném čase
Neúčelovost daně – plátce nemůže ovlivnit, na co ta daň půjde
Neekvivalentnost daně – není nárok dostat za tuto daň cokoliv na oplátku
Nenávratnost daně – nemožnost vrátit daň plátci zpět
Plátce daně – občan nebo podnik, který odvádí daň státu
Poplatník daně – občan nebo podnik, který je daní zatížen a platí ji buď státu sám, anebo např. v ceně nakupovaného zboží svému dodavateli, který ji odvede státu (při nákupu v Penny jsem já poplatník a Penny plátce)
Přímé a nepřímé daně – přímé – daně ze zisku, v závislosti na výši příjmu nebo majetku plátce daně, např. daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň silniční; nepřímé – zahrnuty v cenách spotřebního zboží a platí je státnímu orgánu prodejce zboží nebo služeb, např. DPH, daň spotřební a ekologické daně (ze zemního plynu, z elektřiny a z pevných paliv)
Daň z přidané hodnoty – zahrnuta do cen zboží a služeb. Vztahuje se na tu podnikatelskou činnost a zdaňuje postupně tu část hodnoty statku nebo služby, kterou k výrobku nebo službě jednotlivý podnikatelský subjekt přidal (v roce 2000 22 % pro většinu zboží a sazba 5% pro většinu služeb, od 1. 5. 2004 19 % na zboží a služby a snížená sazba 5% na zboží a služby. Od 1. 1. 2011 základní sazba 20 % na zboží a služby a snížená sazba 14 % na zboží a služby). V současné době platí základní sazba 21 % a snížená sazba 15 %.
Spotřební daň – vztahuje se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit (alkoholické nápoje, tabákové výrobky, pohonné hmoty), zahrnuje se do ceny takovýchto výrobků a státu ji odvádějí výrobci těchto výrobků
Daň z příjmu fyzických a právnických osob – univerzální daň ze všech příjmů. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou podle zákona příjmy ze závislé činnosti (mzdy), příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (literární činnost), příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy), příjmy z pronájmu
Lineární zdanění – pro všechny je stejná daňová sazba (současně v ČR, 15 %)
Progresivní zdanění – občané s vyššími příjmy platí vyšší daně
Přehled daní – daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daně z příjmu fyzických a právnických osob, daň z nemovitých věcí, daň silniční, daň z nabytí nemovitých věcí, daně ekologické (ze zemního plynu, pevných paliv a elektřiny)
Podnikání – soustavná činnost provádění samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. Podstatou je samostatné rozhodování o oboru podnikání, umístění podniku, jeho organizaci, míře použití cizího kapitálu, rozdělení zisku apod.